Kansas - Leftoverture (1976)

05.02.2023 Antony | #

Nasládlý vícehlas na začátku a opakovaná refrénová smyčka doplněná velice přístupnými nástrojovými linkami předznamenávají, že včíl půjde do tuhého. Cukrkandlové melodie zablemtávají ozubená kola rockové mašiny, až se tato podobá slimáku. Nastal zlom v projevu, v soundu, ve stylové orientaci. Vykročilo se k ovládnutí stadionů napěchovaných fanoušky. Všechno je hezoučké, hodňoučké, usměvavoučké. Změna ne nepodobná tomu, co předvedli o dva roky později čtvrtým albem JOURNEY, kdy po vynikající trojici desek vyměnili zpěváka a nasadili masku úlisné a vrtivé po(m)piny.

Tady tomu tak naštěstí není zcela, jen částečně. Muzika je postavená tak, aby zaujala snadno a lehce, aby byla nenáročná a přítulná. Aby se i při kulisovém poslechu z rádia dostavil pocit libý až libový. Frajer. Při pokusu o prozkoumání hloubky díla se poměrně rychle naráží na dno. Holt cukrové vaty se nenajíš, jedině brzy přejíš, zkazíš žaludek a jsi upatlaný. Přihrbené a servilní ťukání piána? Rejstříky jako z laciných samohrajek? Dětský sbor? Ble, kde se můžu umejt, prosím?

Tristní pocity mne naplňují po většinu stopáže nahrávky. I ta instrumentální sóla jsou jaksi plochá a bez šťávy, jsou stejně jako zvuk sterilní a nezáživná. Ani rozmáchlejší skladby nenavodí pocit oduševnělé hudby. Jen hodně nafouknutá bublina s měňavými barvami, pozlátko pro davy. Skladba za skladbou jako umělohmotná napodobenina pravých perel. Zdálky jsou podobné, ale jak si na ně sáhneš.. Postupně vše přeroste v prudící kolovrátek. Váhal jsem, jaké udělit finální hodnocení, ale protože po poslechu zůstává silná pachuť, dávám celkem jednoznačně 2*. Desku vlastně zachraňuje jen závěrečná klasicistní a tak trochu ELP-oidní Magnum Opus, kde se chlapci alespoň na chvíli vzpamatovali.

Fakt, že tahle bublifuková měňavka brzy splaskla, je v mém verdiktu rozhodující. Z podbízivé a plytké hudby se vždy otřásám nelibostí. Leftoverture je kryokomora, která zmrazila emoce na kus ledu. Nahradila je lákavou barevnou nálepkou. Jenže já jim todle nežeru. A vůbec mne nezajímá, kolik zlaťáků jim tato nádhera vydělala.

USA CD Kirshner ZK 34224 (1991)
Dynamic range – DR11
43:28
reagovat

hejkal @ 05.02.2023 20:02:07
Tu to počujeme inak, nič sa nedeje.

Mne prišla na um taká paralela s Queen. Aj oni nahrali tri ako-tak zaujímavé rockové albumy a potom sa presadili dielom A Night At The Opera. Bolo to zlomové dielo, ako také ho vnímam pozitívne, potom to šlo od desiatich k piatim a do mínusu.

Aj Kansas vydali tri zaujímavé albumy a prerazili s Leftoverture. Album mám rád, práve pre tie Emersonovsko-Lake-Palmerovské paralely, ktoré sú aj inde, než spomínaš v texte. Carry On Wayward Son je neskutočná pecka, vlastne ma prekvapuje, že je to hit, má absolútne nehitovú štruktúru. Je fakt, že tento album ma ku kapele priviedol, a tak ho uprednostňujem a považujem za umelecký vrchol skupiny.

Aby som to ukončil, po tomto diele tiež prišiel pokles a cesta á la Queen. A fakt je, že Amerika sa v druhej polovici 70. rokov na tej pompe vyhranila priam jedinečne (Boston, Kansas, Journey). Nie je to úplne moja parketa, Kansas však mám z tohto obdobia najradšej.

Antony @ 05.02.2023 19:44:59
hejkal:
Tady to mám jinak než ty, i než většina ostatních. Prostě to tak je, když se mi něco nelíbí ani po mnoha pokusech, je nutno to přijmout.

Těch paralel by se dalo najít hodně. QUEEN jsou dobrý příklad. Každá kapela prodělala svoji vlastní křivku vývoje. Protože jsem v rozepsaných recenzích KANSAS už někde v osmdesátkách a pořád mne baví, tak mohu říci, že tato kapela dokáže obhájit svoji stylovou tvář i v horších časech. Tím se běžným pomp amerikám vymyká..

balu @ 06.02.2023 11:27:36
Toto album mi bylo vícekrát doporučeno, ale prostě mne nezaujalo.

Jarda P @ 06.02.2023 11:47:20
Mám pocit, že mám téměř 50 let jinou desku. Nad recenzí se mohu pouze pousmát. U mě nejlepší deska Kansas. Masque je proti ní poloviční.

Antony @ 07.02.2023 08:38:13
A tos za téměř 50 let nepřišel na to, že stejné desky u různých lidí vyvolají různé pocity? Tak nad tím se zas musím pousmát já..

11.07.2019 horyna | #

Američtí jižanští bardi Kansas mají spustu kvalitních nahrávek. Ale tak jako každý, i já mám v jejich katalogu svůj opus magnum. A tím je asi bez překvapení album Leftoverture.
Tato nejspíš nejambicióznější kolekce kapely oplývá všemi nej, která dokáže takový favorit posbírat. Avšak na prvním místě u Kansas vždy stála síla a originalita jednotlivých písní. A tady se kapela skutečně pořádně pochlapila. Livgren společně s Walshem zrovna skládali maturitu z komponování a jelikož se tehdy činili všichni, každého nápad byl použitelný, díky čemuž je deska tolika pestrá.

Ústřední skladba Carry on Wayward Son se stala obrovským hitem, dle mého však Leftoverture nabízí ještě gigantičtější věci. Čtvrtou náladovku Miracles Out of Nowhere s do mrtě vypiplanými aranžmány, něžnou Cheyenne Anthem s nezapomenutelným Walshem a něžným sborem adolescentů (dodnes označovanou za největší parádu kapely), nebo poslední progrockový klenot příhodně nazvaný Magnum opus.

Jde ve všech směrech o dílo art-rockově tradicionalistické, ve kterém se odráží zaoceánské hudební cítění všech zúčastněných. Některé skladby jsou značně ovlivněny tamním jižanským naturelem, jiné mají naopak mohutnější stadiónový efekt. Tak jak to slyším já, osobně jsem radši za ono hřmotnější country provedení, které je markantní i díky Steinhardovým hravým houslím.

Epochální obal, transparentní zvuk a osmero propracovaných, přesto snadno uvěřitelných, až lidově (ne)obyčejných písní, to je Leftoverture, to jsou Kansas.

reagovat

jirka 7200 @ 11.07.2019 10:01:23
Abych jenom nebrblal: s připomenutím tohoto alba jsi si to u mě trochu vyžehlil. :=)))

pinkman @ 11.07.2019 11:33:46
Tady si někdo vybírá z těch největších hudebních pokladů.

steve @ 11.07.2019 15:30:40
Největším přínosem pro Kansas bývali Livgren a Walsh. Paradoxně tam teď není ani jeden z nich a kapela šlape taky. Walshův hlas mi chybí, byl to jejich trademark. Nechápu proč odešel do důchodu, když vzápětí vydal sólovku. Trošku na hlavu.

Mayak @ 12.07.2019 08:33:19
Kansas bola vždy kapela, ktorej zaradanie v rockovej histórii bolo vždy nie jednoznačné.
V roku 1979 v Melodii v krásnom tématickom článku ich, Jaromír Tůma spolu s tradičnými (AOR) kapelami (Boston, Styx, Toto, Journey, Foriegner, ale sú to tiež R.E.O. Speedwagon, či Ambrosia, čiastočne aj napr.kanadská Saga) nazval "rytíři urozeného rocku". Už ako mladý fanúšik rockovej hudby som to postupne vnímal tak, že práve Kansas z tohoto sub-vesmíru celkom okate vyčnievajú.
Keď som písal prvú recenziu na kapelu HTM (Happy The Man - Better Late... 1979), dovolil som si napísať toto (s pokorou) ... :
"Už som to nie raz v recenziách a rôznych polemikách napísal, či povedal, že USA (a celá Severná Amerika) vlastne v mimoriadne plodných a zásadných 70. rokoch nemali skupinu, či výrazný muzikantský projekt, ktorý by mal jednoznačne charakter toho, čomu sa v Európe a zvlášť na Britských Ostrovoch hovorilo "art rock". Dalo by sa polemizovať, že čiastočne tvorba KANSAS napĺňa istým spôsobom možnosť zaradenia sa do tohto subžánru, iste to nikdy vlastne nebola „klasická“ AOR kapela, ale ani vyložene art rocková." (jasne že výnimky v USA sa našli: obyčajne jednoalbové, nielen pre mňa kultové skupiny Ethos, Mirthrandir, Cathedral, Lift).
Krásne špecifikum Kansas je teda aj to, že ich nikdy nebolo možné niekde jednoznačne zaradiť / uložiť strčiť.
... a "Leftoverture", podobne ako "Point of Know Return" sú proste monumenty rockovej histórie.

ad Steve : ... a som s odstupom času nesmierne rád, že som videl jeden z celkom posledných koncertov KANSAS ešte so Steve Walsh-om, ako hlavným spevákom a klávesákom (Varšava, júl 2014). On svoj odchod z kapely inak avízoval viac ako rok vopred, nebolo to nejaké hektické rozhodnutie ...

18.12.2017 steve | #

Proč musí velká a zavedená kapela, která je na scéně víc jak čtvr století donekonečna omílat tu stejnou nahrávku. Jde o americké Kansas, kteří svůj hudební pomník Leftoverture neopomenou připomenout pomalu každoročně, stůj co stůj. Když koncertují většina skladeb se hraje z Leftoverture, když koncertují jindy, přehrají Leftoverture rovnou celé. Když vydávají živák, musí k němu nalepit kompletí Leftoverture(co chlapci, co to mělo letos být), když se mluví, mluví se jenom o Leftoverture. Pomalu to vypadá, na kapelu jednoho alba, jako by Kansas nikdy nic jiného nenatočili. Copak všichni z paměti vymazali Poin of Know Return, totálně jižanský debut Kansas, nebo skvosty Song for Amerika a Masque, když se už máme za každou cenu udržet v sedmé dekádě? Hold pětinásobnou platinu semlela řeč dolarů a mamon má taky svou cenu.

Ovšem všechno má také druhou stranu mince. Když toto arcidílo právě poslouchám, uvědomuju si obrovskou sílu a gejzír geniálních nápadů, které mě jeho prostřednictvím dokonale stimulují. Ono jde opravdu o skvělé album, jistě jejich nejvyzrálejší, ale ta převaha není prvotní. Jednotlivé skladby jmenovat nebudu, protože bych je musel vypsat všechny a to se mi přiznám se nechce. Kdybych psal svoji recenzi na papír, nejspíš by ho zmáčel pár třpytivých slz, které se mi vylupují při andělsky neposkvrněném dětském sboru v půli Cheyenne Anthem. To je skutečný zlatý hřeb alba.

A tak na mi na závěr dovolte použít provařenou parafrázi KANSAS=LEFTOVERTURE a LEFTOVERTURE=KANSAS. To hlavně díky němu zná tuhle kapelu celý svět.


reagovat

oř @ 18.12.2017 07:49:25
Pod Stevova slova se klidně podepíšu. Leftoverture je alfou a omegou tvorby Kansas. Ale i tak je zarážející kolik prostoru mu kapela neustále nabízí. Vůbec bych se nedivil, kdyby se pánové rozhodli jej s novým zpěvákem kompletně přetočit. Pro letošek si vystačili s živákem, ale do budoucna.........

jirka 7200 @ 18.12.2017 10:46:04
Ten přemrštený zájem o Leftoverture připadá dle mého lidem, kteří kapelu podrobněji sledují, tedy především dlouholetým fanouškům.

Potom je tu daleko větší množina posluchačů, kteří o Kansas buď nikdy neslyšeli a nebo je zaregistrovali až s vydáním The Prelude Implicit.

Těm kapela naservírovala jednu ze svých nejlepších desek Leftoverure v live provedení s průřezem hitů z těch dalších. Určitě si ji všimnou takto více, než kdyby na pulty firma poslala jen nějaký výběr, či reedici.

K dispozici se nabízelo i vhodné výročí, tak proč ne.

Jarda P @ 18.12.2017 12:00:04
Mám doma 2 koncertní DVD od Kansas, ale na žádném z nich celý Leftoverture není. Obsahují průřez prvních 5 desek, tedy to nejlepší z jejich tvorby.

john l @ 18.12.2017 13:22:18
Leftoverture zachycuje Kansas v maximální pohodě a dokonalém skladatelském rozpoložení. Americká rádia si nevybrala pilotní Carry on Wayward Son náhodou. Ta skladba pomohla katapultovat kapelu strmě vzhůru a dodnes je jejich nejhranějším hitem. Přitom nejde o nějakou lacinou podbízivku, nýbrž o sofistikovaně opracovanou perlu.

15.07.2015 Brano | #

K tejto nahrávke som sa dostal kedysi dávno,ešte v dobe kedy sme boli so ZSSR na večné časy a nikdy inak.Veľká vďaka za to patrí hudobným redaktorom maďarského rádia Petofi(nech im dá Najvyšší večnú slávu),ktoré vysielalo stereo na východnej norme a bez problémov púšťali celé západné LP platne od a po zet bez prerušenia.V jeden nedeľný večer som si takto nahral na kazetu Kansas -Leftoverture a od tej chvíle sa Steve Walsh,Rich Williams,Robby Steinhardt,Phil Ehart,Dave Hope a Kerry Livgred stali mojimi hrdinami.Často som si vtedy naivne predstavoval,že Kansas raz prídu zahrať do ČSSR...no skôr by Kremienok a Chocholúšik grécku banku vylúpili akoby sa takýto koncert u nás uskutočnil.Pubertálnej fantázii sa však medze nekladú.Našťastie.

Hutné vokály odštartujú Carry on Wayward Son,šťavnatú najväčšiu hitovku od Kansas(spolu s Dust In The Wind).Hneď po pár minútach sa jednoducho nedá prehliadnuť inštrumentálne majstrovstvo muzikantov.Hudba je to majestátna,vznešená a sofistikovaná zároveň.Celý album drží pokope ako zlepený kanagónom a jednotlivé skladby akoby na seba plynule nadväzovali.Počúva sa to úžasne lahodne.Táto hudba musí uspokojiť aj najnáročnejšieho hudobného maškrtníka.Husličky Robbyho Steinhardta so všetkou gráciou elegantne prikreslujú atmosféru a detský zbor v Cheyenne Anthem...to až slza vyhŕkne.Viacdielny Magnum Opus je hodný svojho mena a lepší záver sa ani nedá predstaviť.To sú art-rockové nespútané bohapusté orgie!

Leftoverture sa dostal do Top 5 hitparády albumov v USA a predali sa ho milióny kusov nosičov.Z Carry On Wayward Son sa stal celosvetový hit a akési poznávacie znamenie skupiny Kansas.Táto trištvrte hodina prakticky aj fakticky neopočúvateľnej hudby sa stala základným kameňom audiozbierky každého artrockera nielen na našej planéte,ale aj vo všetkých ostatných priľahlých galaxiách.
reagovat

hejkal @ 15.07.2015 12:44:51
Áno! Mám tento album veľmi rád, je nabitý úžasnou energiou. A ešte k tomu pozitívnou, bez toho, aby to vyznievalo nútene.

Brano @ 15.07.2015 17:00:40
Presne tak,je to silná pozitívna energia!

Jarda P @ 16.07.2015 05:17:34
Pamatuji si to dnes, kdy jsem seděl v roce 1978 na koleji Arnošta z Pardubic v Praze a učil se na zkoušku a z maďarského vysílání Svobodné Evropy zahráli Carry On My Wayward Son. Hned v neděli jsem běžel na burzu a pídil se po pro mě neznámých Kansas. Leftoverture jsem skutečně sehnal a od té doby jsou Kansas (kromě období s Elefantem) mou nejoblíbenější americkou kapelou.

23.05.2014 gunslinger | #

Mňa, nezanieteného poslucháča progu, tento album vôbec neoslovil. Hudba bez akéhokoľvek chytľavého bodu ubieha a nič s toho. Dokonca by som to ako progresívny rock neidentifikoval nebyť nekonečného zdroja múdrosti „inetrnetu“. Keď vynechám poslednú progovú skladbu tak mi Lefoverture skôr evokuje nejaký pop-rock s osemdesiatich rokov ktorý v sebe obsahuje zhodou náhod aj tvrdšie prvky, riffy ale stále tam počuť pokusy o hitovosť, čo je určite iba moje zdanie ale aj tak. Skrátka a dobre keby niekto bez absolútnej nevyhnutnej neznalosti pustil tento album bez záverečnej skladby, je pravdepodobné že by som vsadil aj vlastnú dušu na to že ide o nahrávku s osemdesiatych rokov a nemal by som vôbec strach že prehrám... Ten zvuk je taký plochý, bicie sú na niektorých miestach tak duto čvachtajúce že aj teraz mám pochybnosti.

Titulnú skladbu, jediná ktorá sa mi naozaj páči, som prvý krát počul v nejakom rádiu keď som brigádoval na stavbe. Teraz už chápem prečo takéto veci nepúšťajú bežne do éteru. Než by som sa sústredil na tlačenie fúrika plného betónu hore pieskovým kopcom tak som sa započúval do tej skvelej piesne. Cítil som z nej 80´s aj vtedy, ale beztak ide o vynikajúcu titulnú vypalovačku plnú silných momentov. O akého interpreta išlo som sa dozvedel až o niekoľko rokov neskôr, náhodne.

Skôr ako obsah albumu mi vadí forma akou to nahrali. Klávesy sú tu, spolu zo zbytočnými efektami, to úplne najhoršie. Miestami ani ten Hammond neznie ako poctivý Hammond. Syntetizátory všemožných zvukov to tu úplne potopili. V záverečnej Magnum Opus sa to dá ako tak prehltnúť ale inde to je skaza, nie pastva pre uši. Takže až na dve skladby, prvú a poslednú, to ide mimo mňa. Progresívny rock počúvam sviatočne. Takže až ten sviatok nastane určite si pustím niečo iné.

reagovat

Jarda P @ 23.05.2014 14:38:06
Moje nejoblibenejsi deska od Kansas, ktere povazuju za nejzasadnejsi US kapelu 70. let. Recenzi za 2 nectu, ztrata casu.

Mayak @ 23.05.2014 15:02:58
KANSAS bol relatívne hlúpymi hudobnými redaktormi a publicistami hodne dlho hádzaný do jedného vreca s americkou AOR vlnou (Boston, Styx, Foriegner, Journey, REO Speedwagon, Toto, Ambrosia ...... ), pritom je to výnimočná kapela, ktorá spájala prvky amerického rocku tvrdšieho razenia s európskym artrockom a podarilo sa im to, ako nikomu inému v USA (kanadským kapelám viacerým sa to podarilo).
Kansas sú kultom a "Leftoverture" je istým spôsobom zásadný album rockovej histórie en block.
... ale Gunslinger má právo vyjadriť svoj pohľad, názor a cítenie, dozrieva v iných časoch, tvrdosť, zložitosť, či údernosť dnešnej hudby (pohľad na to čo je ešte "rockové" a čo už "popové/poprockové") je celkom v iných intenciách, ako v dobe, keď KANSAS boli, z dnešného pohľadu v najviac invenčnej forme a zanechali po sebe celkom zásadnú stopu ...

hejkal @ 23.05.2014 16:01:35
gunslinger - skús debut, ten je v podstate južanský rock krížený s hard rockom.

merhaut @ 23.05.2014 20:37:01
A přitom stačilo napsat: nevím, neznám, nelíbí:-)

alienshore @ 23.05.2014 20:53:24
Leftoverture - pop-rock 80-tých rokov, hmmm. Z čoho si to počúval z empétrojky??? Ja to poznám z originál LP a plochý zvuk a čvachtajúce bicie sú mi akosi neznámym pojmom. Ale dobre, aj negatívny názor je názor :-).

gunslinger @ 23.05.2014 21:56:04
merhaut, Jarda P, alienshore a Mayak >> odkaz

alienshore @ 24.05.2014 07:28:19
dík za videjko a skús si nabudúce prečítať za sebou svoje zlátaniny, pretože je to plné pravopisných chýb

honanek @ 24.05.2014 13:57:25
Nepravdivá,smyšlená a dehonestující ubohost vůči Kansas.
Na této "recenzi" není zblo pravdy!!!

Borek @ 24.05.2014 15:00:43
?????
Aha, takže právo na svobodné vyjádření názoru na slyšené dílo odešlo z Progboardu se zdenkem2512?
Že mě to nepřekvapuje...

Mirek Kostlivý @ 24.05.2014 15:57:08
Z té desky znám pouze úvodní skladbu, kterou v české verzi nahráli Synkopy 61. Teď si poprvé pouštím skladbu Miracles out of Nowhere. Velice kvalitní věc, jsou tam i housle nebo viola, pěkné. Taky si myslím, že hammondky zní opravdu jako hammondky, a samotné syntetizátory přeci jenom mají do "umělého" zvuku let 80. let daleko. Ty dvě hvězdičky mi nevadí, aspoň vím, proč si mám tu desku poslechnout celou.

honanek @ 24.05.2014 16:15:11
Borku,nech Zděndu na pokoji,tady o nás nejde.
Mizerná a nepravdivá pojednání,byť preferovaná vlastním názorem mi dost vadí.
A proto budu vždy(zvlášť u této placky) reagovat.

alienshore @ 24.05.2014 17:31:43
Je to tak, recenzia je ťažko zavádzajúca. Dávať do kontextu album z roku 1976 a 80-té roky je komické a pochybujem, žeby sa našlo dostatok poslucháčov čo by vsadili svoju dušu nato, že je to album z 80-tých rokov :-). Môžme sa ale vyhovoriť na to, že tu máme demokraciu, čiže život ide ďalej a netreba z toho robiť tragédiu :-).

martin69 @ 25.05.2014 13:16:02
I když mám jiný názor, recenze mi nevadí. Je o albu, netrefuje se do jiných kapel, či žánrů. Co se týče zmiňování osmdesátých let. Že by Kansas, už v roce 1976, určovali jak budou vypadat :-)))

Cossack @ 25.05.2014 15:14:55
Jak tady opakovaně zaznělo, každý má právo na vyjádření svého názoru, učiní-li tak slušně.
Proto nechápu, co některým vadí, přičemž jim to v jiných případech nevadilo ani trochu…

Co štve mě, a štvalo vždycky, že někdo recenzuje něco, co neposlouchá, nemá rád…
Dle mého je taková recenze naprosto zbytečná. Už jsem psal, že nemám nic proti negativní recenzi, ale pokud si někdo „na silu” poslechne něco, o čem už dopředu ví, že se mu to nelíbí a líbit nebude, nevidím v tom nejmenší smysl, leda provokaci.
Tahle Gunslingerova recenze je přesně z té skupiny nesmyslných, podobně jako recenze alb RAINBOW, URIAH HEEP a dalších, od nejmenovaného („nezastydlého nehardrockera”).

Ke KANSAS se vyjadřovat nebudu, nemám je naposlouchané.

alienshore @ 25.05.2014 16:41:10
Celkom ma irituje, že sa tu objavujú narážky na istého člena PB, ktorý s touto recenziou nemá nič spoločné. Som absolútne presvedčený, že jeho pobyt na tejto stránke mal veľký význam a potvrdzujú to aj niektoré "nezastydlé" komentáre.

Cossack @ 25.05.2014 17:23:20
Alienshore, není to snad stejný případ? „Autor” (Gunslinger) tu hodnotí něco, k čemu má (téměř nebo zcela) nulový vztah; je jasné, jak hodnocení dopadne.
Mně se to nelíbí, není to podle mě k ničemu.

Když se tu ale naprosto stejná situace objevila dříve, byl jsi jedním ze zastánců a obhájců „práva na svobodné vyjádření”. To je, nač tu poukazuji. (Paradoxně, v jiném vláknu narážíš na „dvojí metr”, jímž zde, podle mě, sám měříš. Tolik můj názor, víc se v tom „pitvat” nehodlám. Můj subjektivní pohled nemusí být pochopitelně „ten jediný správný”, stejně jako názor kohokoli jiného.)

V zásadě jsem proti tomuto typu (nepřínosných) recenzí (což už opakuji po několikáté.)

EasyRocker @ 25.05.2014 17:54:52
Opět - po stodvacátépáté to samé - kritická recenze na "klasiku" rocku a pak netolerance a zbytečná debata. Seržant, Close to the Edge, Look at Yourself hadra :-)

alienshore @ 25.05.2014 17:59:42
Cossack aj keby sa ti zdalo, že je to ten istý prípad, tak narážky na iného člena PB, ktorý túto recenziu nepísal jednoducho neberiem. Na Gunslingerovej recenzii sa mi nepáčia dve veci, a to že sú tam gramatické chyby a aj ten kontext 80-tých rokov, čo som aj napísal. Zároveň som aj dodal, že netreba z toho robiť tragédiu, čo znamená že recenziu v podstate akceptujem.

Negatívne hodnotenia mne osobne nevadia a ani nikto nikomu neberie právo to sem nahodiť. Pluralita názorov je však na Progboarde v kojeneckých plienkach. Prijať pochvalu a kritiku sú dve odlišné veci, to isté platí aj o recenziách. Každé hudobné dielo podlieha hodnoteniu, či už pozitívnemu alebo negatívnemu. Len problém je vždy ten istý a tým je ľudská samoľúbosť, ktorá nedovolí akceptovať iný názor. A čo sa týka dvojitého metra, tak to už je trochu iná téma :-).

Cossack @ 25.05.2014 18:12:26
OK, Alienshore.
Jen na (znovu)vysvětlení… Nemám nic proti negativním recenzím, když je vytvoří ten, kdo danou hudbu (skupinu atd.) poslouchá a má k ní vztah nejen negativní, ale i pozitivní.
Pokud Ty zkritizuješ nějaké album ze škatulky RIO, nebo já nějaký black metal, může to být přínosné, protože tam bude vysvětleno v čem je to špatné (z našeho úhlu pohledu).
Když napíšu negativní recenzi třeba na Franka Zappu, jehož album si poslechnu třikrát, čtyřikrát, ale zkrátka mi to nesedí, nelíbí se mi, v čem je to přínosné? (Kybych měl v oblibě alespoň jedno, abych to srovnal, tak tam už snad trochu smyslu vidím, ovšem takto ne.)
Toť vše.

alienshore @ 25.05.2014 18:47:31
Cossack ako iste vieš takéto recenzie nerobím. Lenže to nemôžme chcieť od každého, ak niekto cíti neskonalú potrebu napísať negatívnu recenziu, tak brániť asi nemôžme, lebo PB je tak nastavený. Len si myslím, že ľudia čo počúvajú hudbu cca 20-30 rokov môžu kľudne hodnotiť aj negatívne niektoré albumy, pretože je to predsa len v prospech fóra a jeho rôznorodej názorovej štruktúry. Je to ako s čítaním knihy, čítal by si ju ak vieš aký bude koniec? Asi nie, to isté je to aj tu. Ak niekto dokáže obnažiť (samozrejme slušne) svoj pozitívny či negatívny postoj k hudobnému dielu, tak je to takmer vždy inšpirujúce a listuješ v stránkach vždy s očakávaním, že tu nájdeš zaujímavý názor. Akceptovať rôznorodosť by malo byť prioritou, ale myslím si že od toho sme ešte ďaleko.

Cossack @ 25.05.2014 19:23:33
Alienshore, více méně se shodneme…
Já určitě nikomu nechci zakazovat a ani nezakazuji, aby psal negativní recenze, a to i na jeho neoblíbené a nenaposlouchané styly, kapely, alba…
Pouze podotýkám, že je to podle mě k ničemu. Nedělám ale rozdíl, napíše li to „junior” nebo „senior”.

(Co se Tvého dotazu týče, klidně si knihu přečtu, ač vím jak skončí, protože většina knih, co čtu, není pouze o konci, ale o celém obsahu. Je to jako s dobrým filmem, nepustíš si ho, když víš jak dopadne? Já klidně i znovu, když se mi líbil.)
;-)

Carloss87 @ 02.07.2017 10:42:49
:-D

05.09.2007 VladoZ | #

Vybrat si mezi množstvím alb vydaných Kansas bylo vskutku nelehkým úkolem...Ač se kapela neustále rozpadala a znovu se pomalu sbírala dohromady, stihla toho vydat hodně a nehledě na mnohé kritiky se stala opravdovým klenotem v srdcích progresivně smýšlejících rockerů..:) Taky čemu se divit, když máte v zásobě takovou hitovku, která se dá zahrát v tisící úpravě a stále bude znít nádherně. Myslím samozřejmě „Carry on Wayward Son“. Logicky stojí na samém začátku desky, no a dalo by se říct, že je „hlavním tahounem“. Výborné vokály, skvělé kytarové rify a dvojhlasy. Do toho „čisťoulinké“piánko s vyváženým zpěvem v mezihře, hammondová i kytarová sóla znějí až hard-rockově, a to v době,kdy Kansas ještě hard-rockoví nebyli. V refrénu je opravdu slyšet to pronikavé volání hlasů, píseň je zároveň místy lyrickou baladou a místy bouřlivým douškem všech pocitů lidského nitra. Jde o jakési vyřčení…Prostě všechna čest, Kerry Livgren napsal jeden z největších hitů hudební historie vůbec. „The Wall“ je trochu jinou zdí než než například u Pink Floyd, jde o bariéru,kterou člověk musí překonat sám pro sebe a po překročení různých nerozhodností je konečně ve vytouženém světě. Křesťansky laděná skladba je instrumentálně polytematická, což není žádnou neobvyklou věcí v prog-rocku. Přesto nadchne krásnými kytarovými dvojhlasy, hlavně na začátku, jde tentokráte o pěkné hudební vyprávění, jemná sloka, množství vyhrávek, táhlé kytarové sólo. Trochu mi vadí dost nevýrazný konec, jakoby uklidnění a šťastný pohádkový závěr je dle mého názoru dost utahaný. „What’s on Your Mind” je ostřejší a vynikne především nádherným sólovým zpěvem Steve Walshe, kterého lze ostatně připomenout i u všech ostatních písní, protože hlas má vskutku výborný. „Miracles Out of Nowhere“ po hudební stránce naprosto dokonalá písnička, zaujme především „syntˇákovým“sólem, společně s akustickými nástroji. Zpěvové pasáže se velmi harmonicky střídají s instrumentálními, konec je pak varhanový, okázalý. Nelze také nepodtrhnout zručnost houslisty Robbie Steinhardta. „Opus Insert“ mi osobně přijde tak trochu nevyváženou věcí na albu. Zase nelze než pochválit za předvedený instrumentální výkon,ale občas se ve skladbě tak trochu ztrácím. Vokál je položený vysoko, melodie není nějak zvlášť výjimečná, pianové pasáže jsou jistě neobvyklé a vtipné, zvlášť ta s pochodovým rytmem a vibrafonem, větší množství témat ale písni dost škodí. „Questions of My Childhood“ je svižná a optimisticky laděna písnička, založena na rytmickém piánu, houslových vyhrávkách a krásných vokálech. „Cheyenne Anthem“ je dalším „eposem“ Kansas, kapela touto písní vzdává hold americkým indiánům. Krásná sloka s doprovodem na akustickou kytaru a klávesový podklad, pak dojde ke změně, piánové vyhrávce, dětskému vokálu, který snad má podtrhnout naivitu původních obyvatel. Pak se tempo zrychlí, z melodie je cítit hrdost národa, jeho touhy. Následně se zase vše uklidní, hraje jenom kytara, slova „for our freedom we must pay“ snad nepotřebují žádný komentář…Skladba je velmi působivá, zajímavé jsou změny rytmu a melodie, klasický přiklad prog-rockové kompozice, kde jsou slyšet i prvky vážné či scénické hudby. Poslední věcí této desky je „Magnum Opus“. Jde o vrchol alba, nebo lépe řečeno jeho prog-rockové části. Kompozice se dá obecně označit za jeden velký jam set různých nástrojů, přikrášlený o méně výrazné téma a několik meziher. Nemá cenu popisovat všechny instrumentální „vychytávky“, to je asi obdobné, jako popisovat „Vojnu a Mír“ vlastními slovy. Myslím, že tuto skladbu lze brát spíš jako ukázku skvělé kompoziční práce a hudební vyspělosti členů kapely a je proto dobrým finišem velmi hodnotného rockového alba, které má určité zvukové paralely jak s žánrovými kolegy z „Yes“ či s kapelou „Boston“. Za nedostatek bych označil přílišné množství různorodých hudebních témat, což činí desku místy obtížnou na poslech. Možná i proto kapela v 80. letech značně změnila svou hudební tvář a stala se více komerční. „Leftoverture“ je ale bez diskuze jedním z pilířů výše zmíněného rockového odvětví, a když porovnávám s ostatními počiny Kansasu, musím zákonitě přiznat, že je také počinem hudebně nejzajímavějším.
reagovat

honanek.@seznam.cz @ 19.07.2010 08:26:28
Další poklad ke kterému není potřeba komentář-pouze podotknu,že na tu dobu-fantastický zvuk!

24.08.2007 hejkal | #

Leftoverture - výstavný kus americkej skupiny Kansas, je podľa mňa čistokrvný hard rock. Neuveriteľný vypaľovák Carry on my wayward son bol prvou skladbou, ktorú som od nich kedy počul. Netreba dodávať, že s kúpou CD som neváhal. Vynikajúce predstavenie pokračuje aj v The wall, vymakanej What's on my mind a, samozrejme, v Miracles out of nowhere. Potiaľto nemám výhrad, ale druhá časť albumu ma už až tak nepresviedča. Cítim tu trošku toho pop-rocku (alebo AOR, alebo ako sa to zvykne označovať), je to kvalitne odvedená robota, ale v smere, ktorý ma až tak nepriťahuje. Zaujímavé (ale nie dokonalé) sú aj záverečné dve skladby.

Nie som si celkom istý, prečo je Kansas vnímaný ako progresívna skupina (ich jediný progres bol podľa mňa debutový album - spojenie americkej esencie s anglickým rockom), ale sú výborní inštrumentalisti, spevák je bombový a hudba viac-menej špičková.
reagovat

pito63 @ 08.04.2012 15:50:31
Po dlhšej dobe som si dnes vychutnal túto nahrávku. Na to, čo si tu recenzoval a aké "skaly" si tu osadil, ma konštatovanie, že ide o čistokrvný hard rock, prekvapilo. Ale to nie je podstatné, "škatule" sú druhoradé. Ide o hudbu a tu sa s Tebou zhodnem. Výborný album od skvelej skupiny!
Hejkal, vďaka za "Leftoverture"!

14.08.2007 Martin01 | #

No tohle album vyloženě nemá slabinu. Hned úvodní Carry on wayward son se stala jedním z nejznámějších pecek Kansas. Lze slyšet i v podání jiných interpretů např. od Malmsteena. Nemá cenu další fláky popisovat podrobně. Je v nich obsaženo vše, co mám na Kansas rád - nádherné melodie, sbory, instrumentální dovednost, měnící se rytmus. Celé album složil Livgren (u některých písní s pomocí spoluhráčů). Tohle album pro mě patří do zlatého fondu progrocku. Dávám 5*
reagovat

10.08.2007 Jarda P | #

Toto je první album, které jsem za dob mých studií na burze v Praze koupil. Nešel jsem však naslepo, protože jsem předtím slyšel Carry on wayward son někde v polském rádiu, které od našeho hrálo bigbít bez ohledu na politickou situaci (tehdy se u nás na severní Moravě nic jiného poslouchat nedalo).
Kromě úvodní věci jedna pecka za druhou, nádherná The Wall, složilá Miracles out of nowhere, u Cheyenne anthem se člověk vžije do kůže indiána a k finále v podobě Magnum opus není co dodat. Pompézní, gradující, neoposlouchatelná.
reagovat

mars vojta @ 31.08.2008 20:42:39
Moje první setkání s Kansas bylo bohužel prostřednictvím desky Vinyl Confessions můj zájem o tuto kapelu zamrzl na dlouhých 25 let dnes jsem si náhodou na progarchives pustil ukázku z Leftoverture-Magnum Opus a byl jsem ůplně vedle to snad hraje jiná kapela moje srdce plesá ,budu si zřejmě muset doplnit vědomosti a hlavně diskotéku .Můj letošní největší objev ,ostuda co

MOHYLA @ 01.01.2011 15:12:31
Dnes som dosku opäť počul po dlhšej dobe. Nezaslúžila si byť tak dlho nepovšimnutá, skvelé počúvanie. Vytiahnite Kansas z poličiek!

14.06.2004 OFF | #

Tak to je špica.
reagovat

PETR @ 18.03.2008 11:12:27
Znovu jsem objevil KANSAS po dvaceti letech.Za mého mládí jsem měl natočené pásky a někdy neznal názvy kapel.Tet´mi kámoš nabídl KANSAS a vlastně jsem našel ztracenou kapelu s těch pásků.Kdo má rád opravdu muziku a ne jen mlácení bude nadšen,ale přece jen dávám přednost albu Point of Know ... a MASGUE.