horyna - @ 11.07.2019 | #

Američtí jižanští bardi Kansas mají spustu kvalitních nahrávek. Ale tak jako každý, i já mám v jejich katalogu svůj opus magnum. A tím je asi bez překvapení album Leftoverture.
Tato nejspíš nejambicióznější kolekce kapely oplývá všemi nej, která dokáže takový favorit posbírat. Avšak na prvním místě u Kansas vždy stála síla a originalita jednotlivých písní. A tady se kapela skutečně pořádně pochlapila. Livgren společně s Walshem zrovna skládali maturitu z komponování a jelikož se tehdy činili všichni, každého nápad byl použitelný, díky čemuž je deska tolika pestrá.

Ústřední skladba Carry on Wayward Son se stala obrovským hitem, dle mého však Leftoverture nabízí ještě gigantičtější věci. Čtvrtou náladovku Miracles Out of Nowhere s do mrtě vypiplanými aranžmány, něžnou Cheyenne Anthem s nezapomenutelným Walshem a něžným sborem adolescentů (dodnes označovanou za největší parádu kapely), nebo poslední progrockový klenot příhodně nazvaný Magnum opus.

Jde ve všech směrech o dílo art-rockově tradicionalistické, ve kterém se odráží zaoceánské hudební cítění všech zúčastněných. Některé skladby jsou značně ovlivněny tamním jižanským naturelem, jiné mají naopak mohutnější stadiónový efekt. Tak jak to slyším já, osobně jsem radši za ono hřmotnější country provedení, které je markantní i díky Steinhardovým hravým houslím.

Epochální obal, transparentní zvuk a osmero propracovaných, přesto snadno uvěřitelných, až lidově (ne)obyčejných písní, to je Leftoverture, to jsou Kansas.

Mayak @ 12.07.2019 08:33:19 | #
Kansas bola vždy kapela, ktorej zaradanie v rockovej histórii bolo vždy nie jednoznačné.
V roku 1979 v Melodii v krásnom tématickom článku ich, Jaromír Tůma spolu s tradičnými (AOR) kapelami (Boston, Styx, Toto, Journey, Foriegner, ale sú to tiež R.E.O. Speedwagon, či Ambrosia, čiastočne aj napr.kanadská Saga) nazval "rytíři urozeného rocku". Už ako mladý fanúšik rockovej hudby som to postupne vnímal tak, že práve Kansas z tohoto sub-vesmíru celkom okate vyčnievajú.
Keď som písal prvú recenziu na kapelu HTM (Happy The Man - Better Late... 1979), dovolil som si napísať toto (s pokorou) ... :
"Už som to nie raz v recenziách a rôznych polemikách napísal, či povedal, že USA (a celá Severná Amerika) vlastne v mimoriadne plodných a zásadných 70. rokoch nemali skupinu, či výrazný muzikantský projekt, ktorý by mal jednoznačne charakter toho, čomu sa v Európe a zvlášť na Britských Ostrovoch hovorilo "art rock". Dalo by sa polemizovať, že čiastočne tvorba KANSAS napĺňa istým spôsobom možnosť zaradenia sa do tohto subžánru, iste to nikdy vlastne nebola „klasická“ AOR kapela, ale ani vyložene art rocková." (jasne že výnimky v USA sa našli: obyčajne jednoalbové, nielen pre mňa kultové skupiny Ethos, Mirthrandir, Cathedral, Lift).
Krásne špecifikum Kansas je teda aj to, že ich nikdy nebolo možné niekde jednoznačne zaradiť / uložiť strčiť.
... a "Leftoverture", podobne ako "Point of Know Return" sú proste monumenty rockovej histórie.

ad Steve : ... a som s odstupom času nesmierne rád, že som videl jeden z celkom posledných koncertov KANSAS ešte so Steve Walsh-om, ako hlavným spevákom a klávesákom (Varšava, júl 2014). On svoj odchod z kapely inak avízoval viac ako rok vopred, nebolo to nejaké hektické rozhodnutie ...