Muse - Black Holes and Revelations (2006)
Reakce na recenzi:
kubys - @ 04.09.2007
Řeknu to takto, pro Muse mám slabost a myslím, že tato deska si nezaslouží být tak slabě hodnocena, avšak každý má svůj názor:)
Snová klávesová předehra v Take a Bow na mě navodila velice dobrý dojem a myslel jsem si, že album se bude ubírat stejným směrem jako předchozí fenomenální album Absolution. Jenže... Starlight mě trošku vytrhla, protože zněla poněkud popověji než jem u Muse zvyklý, ale po breaku asi v polovině skladby se konečně dostavuje ta úžasná živost a hravost, kterou na Muse tak miluju. Tahák alba Supermassive Black Hole mi trochu připomíná Blue Orchid od White Stripes, jen posuďte sami, rozdíl je akorát v tom, že Jack White v Blue Orchid nemá žádné zkreslení u kytary, tak to aspoň cítím já. Map of the Problematique mi sice zní jako něco, co jsem již někdy slyšel, je to řekněme taková taneční skladba z pozdních 70. let zkombinována s klasickou anglickou kytarovkou, ale napsána zcela novými postupy. Soldier’s Poem je první pomalejší skladbou na albu, velice hezkou musím podotknout, jelikož Matt Bellamy má opravdu krásně vybarvený hlas. Invincible vůbec nezní jako píseň od Muse, spíše nějaké pseudo-emo skupiny, ale asi ve 3:30 začíná chvilková pasáž, kde zní jako měkčí Dream Theater a následuje krásné sólo. Assassin vynikající skladba a hlavně, teď pozor, velice tvrdá, tak trdá, že by se za ni nemuseli styďet žádní ať už prog nebo neprog-metalisté:). Exo-Politics je takov soft rock 70.-80. let s přidáním elektroniky v podání Muse. City of Delusion skladba, kde je použito smyčcové aranžmá, což je tedy naprosto perfektní a to, jak dokáží Muse kombinovat klasický nástroj jako jsou housle s elektronickými zvuky a kytarou je naprosto neuvěřitelné. Hoodoo má úžasné intro, jenže pak mě skoro 2min nudí než Matt Bellamy neukáže, svou krásnou hru na piano. Knights of Cydonia úžasně uzavírá celé album, je to možná nejsilnější skladba alba.
Glorious nemám, kdo ví jestli to není nějaký skrytý track nebo tak něco, opravdu nevím.
Řekněme si opravdu, Black Holes and Revelations na Absolution nemá, ovšem já nejsem troškař, stále si totiž myslím, že Muse zase zvuk nápady a aranžmá posunuli o něco dál, takže se nedivte, že bude od Vlada taková diferenciace. Btw všem dosavadním albům vyjma prvního bych toto hodnocení dal:)
Muse máte to za 5:) - *****