Muse - Black Holes and Revelations (2006)

Tracklist:
1. Take a Bow
2. Starlight
3. Supermassive Black Hole
4. Map of the Problematique
5. Soldier’s Poem
6. Invincible
7. Assassin
8. Exo-Politics
9. City of Delusion
10.Hoodoo
11.Knights of Cydonia
12.Glorious



Obsazení:

Matthew Bellamy (zpěv, kytara, keyboard)
Dominic Howard (bicí)
Chris Wolstenholme (baskytara)

 
30.10.2008 gooner | #
4 stars

Výrazně stylově pestřejší, ale stále velmi melodičtí a emocionálně vypjatí Muse. Opět zvukově velmi zajímaví, byť jen o to se již opírat nemohou... A také neopírají! Jasně můžete namítnout z progrockových měřítek nejde o žádné masterpiecy, vždyt jsou na každém tracku 1-2 silné motivy, které nám Muse vecpávají do hlavy častým opakováním. Ale nutno podotknout, že většina písní a jejich motivů perfektně graduje (Take a Bow, Knights of Cydonia, Glorious) a Muse jsou schopni vyždímat z těchto motivů maximum bez toho, aby nás ta repetetivnost nudila. Za vrcholy alba považuji po časovém odstupu od prvních poslechů úlety, skladby, které jsou v tvorbě Muse poněkud mimo. Supermassive Black Hole, City of Delusion a Knights of Cydonia možná předznamenávájí další směr Muse, mám je rád mimo jiné i proto, že je velmi těžko hudebně zařadíte, porovnáte. Stinnou stránkou pestrosti je necelistvost a možná i nevyrovnanost, kterou album trochu trpí. Ano jsou tu i výrazně slabší momenty. Písničky, které opravdu nemají příliš čím překvapit, byť nejsou minimálně pro vokální výkon Bellamyho úplnými odvary, například Starlight či Map of the Problematique. I přesto těžko budu hledat v současném nejmainstreamovatějším mainstreamu (Muse tam patří) svěžejší kapelu, si myslim... 4* sednou. Keep proggin´!
reagovat

PaloM @ 31.10.2008 18:22:39
Veľmi zaujímavá kapela: Netušil som, o čo ide, keď ma môj najlepší kamarát požiadal, aby som mu v e-shopoch pozháňal CD Muse. Šokovali nás ceny (600 SK), tak sme to "zohnali" inak. Koncertné DVD Hullabaloo u nás veľmi zabodovalo ! Vďaka za pripomienku, cez víkend
si niečo od nich pustím.

gooner @ 31.10.2008 19:17:55
To PaloM: No u nas je kupodivu zná pořád dost málo lidí, taky jsem na ne narazil náhodou... Navic měli koncert v kdejaký ******, ale v tý naší ještě ne, takže ani pořadatelé o ni asi moc nevedi... Škoda

kubys @ 02.11.2008 13:25:38
Já byh teda naopak řekl, že v ČR je zná možná až hodně lidí oproti třeba Polsku nebo Slovensku - beru to podle svého okolí.

gooner @ 02.11.2008 23:13:39
Z myho okoli pravě moc ne... A mistni pořadatele si myslim všímají, kdo je populární natolik, aby ho pozvali do odpovídajícího klubu/haly... A na měřitka Muse je to u nas asi slabý...

04.09.2007 kubys | #
5 stars

Řeknu to takto, pro Muse mám slabost a myslím, že tato deska si nezaslouží být tak slabě hodnocena, avšak každý má svůj názor:)

Snová klávesová předehra v Take a Bow na mě navodila velice dobrý dojem a myslel jsem si, že album se bude ubírat stejným směrem jako předchozí fenomenální album Absolution. Jenže... Starlight mě trošku vytrhla, protože zněla poněkud popověji než jem u Muse zvyklý, ale po breaku asi v polovině skladby se konečně dostavuje ta úžasná živost a hravost, kterou na Muse tak miluju. Tahák alba Supermassive Black Hole mi trochu připomíná Blue Orchid od White Stripes, jen posuďte sami, rozdíl je akorát v tom, že Jack White v Blue Orchid nemá žádné zkreslení u kytary, tak to aspoň cítím já. Map of the Problematique mi sice zní jako něco, co jsem již někdy slyšel, je to řekněme taková taneční skladba z pozdních 70. let zkombinována s klasickou anglickou kytarovkou, ale napsána zcela novými postupy. Soldier’s Poem je první pomalejší skladbou na albu, velice hezkou musím podotknout, jelikož Matt Bellamy má opravdu krásně vybarvený hlas. Invincible vůbec nezní jako píseň od Muse, spíše nějaké pseudo-emo skupiny, ale asi ve 3:30 začíná chvilková pasáž, kde zní jako měkčí Dream Theater a následuje krásné sólo. Assassin vynikající skladba a hlavně, teď pozor, velice tvrdá, tak trdá, že by se za ni nemuseli styďet žádní ať už prog nebo neprog-metalisté:). Exo-Politics je takov soft rock 70.-80. let s přidáním elektroniky v podání Muse. City of Delusion skladba, kde je použito smyčcové aranžmá, což je tedy naprosto perfektní a to, jak dokáží Muse kombinovat klasický nástroj jako jsou housle s elektronickými zvuky a kytarou je naprosto neuvěřitelné. Hoodoo má úžasné intro, jenže pak mě skoro 2min nudí než Matt Bellamy neukáže, svou krásnou hru na piano. Knights of Cydonia úžasně uzavírá celé album, je to možná nejsilnější skladba alba.

Glorious nemám, kdo ví jestli to není nějaký skrytý track nebo tak něco, opravdu nevím.

Řekněme si opravdu, Black Holes and Revelations na Absolution nemá, ovšem já nejsem troškař, stále si totiž myslím, že Muse zase zvuk nápady a aranžmá posunuli o něco dál, takže se nedivte, že bude od Vlada taková diferenciace. Btw všem dosavadním albům vyjma prvního bych toto hodnocení dal:)

Muse máte to za 5:) - *****
reagovat

03.09.2007 VladoZ | #
2 stars

Ano,právě teď sedím a poslouchám „Black Holes and Revelations“ a v duchu si přemýšlím, kam se vytratila ta nápaditost Muse, která je tolik zdobila…Ne že by dlouho očekávaná deska neoplývala snahami o zapojení nových hudebních prvků, více elektroniky, někde to jde až do R’n’B, nebo do pop music. Rytmika se zjednodušila, výjimečnými melodickými postupy deska zrovna také neoplývá. U některých věcí mi přišlo,jako by vykrádali sami sebe, písně se od sebe diametrálně liší,třeba Assasain je velmi našláplá, typický táhlý Bellamyho zpěv, melodie v refrénu je jednodušší, přesto celkově zní věc dobře.

Tahákem alba má být Supermassive Black Hole. Pouštím si tu písničku několikrát dokola a stále mi v některých místech zní jako průměrná taneční skladba. Občas to není na škodu, ale chybí mi moment překvapení, něco nového. Jako by kapela šáhla do něčeho, co ji nikdy nebylo vlastní a spokojila se s průměrem. Jedním z mála společných věcí u všech skladeb jsou klávesové vyhrávky. Je velmi zajímavé, že na rozdíl od minulých alb se klávesy objevuji spíše v pozadí a často v „tanečních pasážích“. Ale z těch mála zajímavých momentů můžu například uvést efektní zpomalení a změnu rytmu v Také a Bow, krásné táhlé pasáže v City of Delusion nebo instrumentálně perfektní Hoodoo, s krásným kytarovým začátkem, nádherným klavírem, španělskými motivy a do toho všeho velmi živými smyčci. Jako by nakonec opravdu přišel ten dlouho očekávaný vrchol. Jen škoda, že mezitím je to často jen nudná šeď.
reagovat



Detail hodnocení alba (hodnoceno x)
5 hvězdiček - hodnoceno 1x
kubys
4 hvězdičky - hodnoceno 3x
gooner, kaktus, aselzesarp
3 hvězdičky - hodnoceno 0x
2 hvězdičky - hodnoceno 1x
VladoZ
1 hvězdička - hodnoceno 0x
0 hvězdiček - hodnoceno 0x




Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0405 s.