Muse / Black Holes and Revelations (2006)

Ano,právě teď sedím a poslouchám „Black Holes and Revelations“ a v duchu si přemýšlím, kam se vytratila ta nápaditost Muse, která je tolik zdobila…Ne že by dlouho očekávaná deska neoplývala snahami o zapojení nových hudebních prvků, více elektroniky, někde to jde až do R’n’B, nebo do pop music. Rytmika se zjednodušila, výjimečnými melodickými postupy deska zrovna také neoplývá. U některých věcí mi přišlo,jako by vykrádali sami sebe, písně se od sebe diametrálně liší,třeba Assasain je velmi našláplá, typický táhlý Bellamyho zpěv, melodie v refrénu je jednodušší, přesto celkově zní věc dobře.

Tahákem alba má být Supermassive Black Hole. Pouštím si tu písničku několikrát dokola a stále mi v některých místech zní jako průměrná taneční skladba. Občas to není na škodu, ale chybí mi moment překvapení, něco nového. Jako by kapela šáhla do něčeho, co ji nikdy nebylo vlastní a spokojila se s průměrem. Jedním z mála společných věcí u všech skladeb jsou klávesové vyhrávky. Je velmi zajímavé, že na rozdíl od minulých alb se klávesy objevuji spíše v pozadí a často v „tanečních pasážích“. Ale z těch mála zajímavých momentů můžu například uvést efektní zpomalení a změnu rytmu v Také a Bow, krásné táhlé pasáže v City of Delusion nebo instrumentálně perfektní Hoodoo, s krásným kytarovým začátkem, nádherným klavírem, španělskými motivy a do toho všeho velmi živými smyčci. Jako by nakonec opravdu přišel ten dlouho očekávaný vrchol. Jen škoda, že mezitím je to často jen nudná šeď.

» ostatní recenze alba Muse - Black Holes and Revelations
» popis a diskografie skupiny Muse