Reakce na recenzi:

vmagistr - @ 09.09.2009

S psaním téhle recenze jsem poměrně dlouho váhal. První album UFO po odchodu Schenkera mě nikdy moc nezaujalo (už samotný obal moc nadějí na kvalitní desku nedává), na druhou stranu - "Přece to nemůže být opravdu tak hrozný jak to vypadá, třeba se do toho zaposlouchám..." Bohužel, nestalo se tak...

Stejně jako v dekádě předcházející, i do let 80-tých vstupují UFO v kosmickém hávu. Úvodní skladba, tajemně laděná instrumentálka Alpha Centauri zanechává poměrně dobrý dojem, jestli se bude v podobném duchu nést celá deska, proč ne? První plnohodnotnou věcí na desce je pak vypalovačka Lettin' Go, kterou se UFO zjevně snažili navázat na fláky typu Shoot Shoot nebo Too Hot To Handle. Už tady se ale ukazuje, jak důležitým členem kapely Schenker byl - Lettin' Go prostě nemá tu šťávu a syrovost. Zajímavým překvapením je další song - odkdy UFO hrají akustické blues? Asi po minutě ale bohužel kapela přizná barvu, zapne zesilovače a pustí se do toho naplno...akusticky to mohlo být výborné zpestření, takhle je to jen další rychlá skladba na playlistu. Střednětempá This Fire Burns Tonight vypadala ze začátku docela nadějně, ale ani tady jsem se nějakého stěžejního nápadu nedočkal. Z Gone in the Night je zase na hony cítit Ain't No Baby z Obsession.
Náladu poněkud zlepší druhá strana desky. Young Blood a No Place To Run jsou poctivé kousky muziky, která po zoufalé první části alba působí jako balzám na duši. V baladě Take It Or Leave It dokonce chvílemi UFO znějí skoro jako za starých časů. Money, Money sice nádherně odsýpá, ale to je tak všechno, co může tanhle song nabídnout. Další tvrdá věc Anyday už naštěstí tuhle zoufalou jízdu ukončuje a zanechává ve mě smíšené pocity zklamání a bezmoci.

No Place To Run tvoří něco přes deset minut dobré hudby, zbytek se dá s bohorovným klidem pustit jedním uchem tam a druhým ven. Těm, co s UFO začínají, bych případné zdravotní komplikace způsobené poslechem No Place To Run doporučil léčit jakýmkoliv albem ze schenkerovské éry.

**