Mirek Kostlivý - @ 19.09.2007 | #

Jedná se o zásadní album čs. rockové historie. Album srovnatelné a svým významem přesahující taková alba, jakými jsou Kuře v hodinkách nebo Zvoňte zvonky.
Nahrávka vznikla v prosinci 1974 na hradě Houska, kde byl správcem depozitáře Svatopluk Karásek. Nejedná se ve své podstatě o klasickou studiovou nahrávku, neboť se nahrávalo živě, bez playbacků.
Těžko se dá nahrávce vytýkat zvuková kvalita, neboť původní originální kompletní nahrávka byla při domovní prohlídce v roce 1976 zabavena, a záznam pak byl úředně smazán. Také samotné nahrávání neprobíhalo zrovna v idylických podmínkách, na hradě byla zima a zatopit se pořádně nedalo.
Ale technická kvalita je naprosto nedůležitá proti konečnému výsledku, a tím je souznění hudby Milana Hlavsy s texty o generaci staršího Egona Bondyho.
Výsledkem jsou skladby, jež vypadají, jako by byly v těch dusných 50. letech psány pro ta léta sedmdesátá, normalizační.
Na původní desku se sice nedostala nejstarší "Bondyovka" - skladba Francovka, ale ostatní skladby už byly v repertoáru kapely a hrály se na koncertech v roce 1973 a 1974. Deska vyšla až na podzim roku 1978 zásluhou bývalého zpěváka Plastic People Paula Wilsona, v roce 1977 vyhoštěného zpět do Kanady.
Mám-li vyzdvihnout jednu ze skladeb alba, je to skladba Magické noci. Začátek je uvozen zvukem prvního elektronického nástroje - thereminu, ke kterému se přidá ve své jednoduchosti geniální riff baskytary společně s "magickým" zpěvem Milana Hlavsy. Přidávají se housle Jiřího Kabeše a klavifon Josefa Janíčka. Skladba graduje se stále stejným riffem, v závěru opět slyšíme zvuk thereminu.
Když jsem si tuto desku poprvé nahrál na pásek někdy na přelomu let 1978/79, tak jsem netušil, že ani po třiceti letech neztratí nic na své kvalitě. Naopak zraje jako víno.
Vzorem "Plastiků" byli kdysi Velvet Underground. Málokdy se stane, aby žák překonal svého učitele. Hlavsovy se touto deskou podařilo. Oba již nežijící autoři vytvořili mistrovské dílo a zásadní album nejenom naší rockové historie.

Mirek Kostlivý @ 19.09.2007 10:58:09 | #
Ano, to je jasné. Všechno to vlastně začalo tím, když byl Jirous udiven na jejich prvním koncertu tím, že Plastici hrají Venus In Furs od Velvetů, ačkoliv tenkrát Primitives Groups nezaujali tak, aby od nich něco převzali. Jinak samozřejmě hráli Fugs, Mothers Of Invention - inspirace Zappou ve skladbě "Apokalyptickej pták" je očividná. Tím Beefheartem si nejsem tak jist, jestli od něj něco kdy hráli. Sice se o tom zmiňuje Jirous ve svém vyprávění "Pravdivý příběh PP", ale pouze v tom svém namluvení na magnetofonovém pásku. V Magorově zápisníku vydaném Torstem v roce 1997 (přibližně po 15-ti letech od vzniku té nahrávky) jsem o Beefheartovi nenašel ani zmínku! Ale inspirace jím je v jejich hudbě jasná. Musím se na to zeptat Michala "Cháry" Charouze. Ani se mi hoch nepochlubil, že jeho dvě nahrané skladby ze Slivence z prosince roku 1971 - "Dust Devil" od Fugs a "Trouble Every Day" od Mothers z LP Freak Out! jsou právě od něho. A ten by měl vědět, jestli toho mého Beefhearta hráli či nikoliv. Ale od Velvetů hráli určitě dost skladeb, pochopitelně za Brabce o pět let později nikoliv. A že to Havla jako intelektuála muselo ve spojitosti Warhol - Velveti - Plastici zaujmout, je jasné.