john l - @ 29.08.2016 | #

Thin Lizzy patří k mým nejmilejším uskupením ze sedmé dekády, čiší z nich jednoduchost (neplést s vlezlou kolovrátkovitostí), upřímnost, velký smysl pro melodie i kouzlo osobitosti, to vše vzešlo z hard rockových tradic předešlých let a jako bonus navíc byl přímíchán irský, keltsko-folkový nádych. Vakuový kytarový prostor zaplnil kamarád a profesionál z nejpovolanějších, Gary Moore a společně se Scottem Gorhamem naplnil nůši dalšími překrásnými melodiemi a zavzdal tak příčinu, ke vzniku kultovního pomníku v katalogu těchto jedinečných Irů.

Myslím, že můžu s určitostí napsat, co skladba, to hit. Album se mě zkrátka líbí, působí uvolněně a poslouchá se dočista zlehounka. Vlítneme do něj prchavými melodiemi Do Anything You Want to, pokračuje Toughest Street in Town, má oblíbená v reggae stylu S & M (ta precizní baskytara), Waiting for an Alibi často hraná v rádiích, ale ohraná, nebo snad podlézavá mě nepřijde ani v náhodou. Dál máme smyslně baladickou Sarah s použitím harmoniky a šestá je Got to Give it Up další perfektní číslo s vícehlasy. Malinko zrychlí Get Out of Here, aby romanťárna With Love ukrojila kousky touhy z dívčích srdcí. Vše ukončí tradicionál Roisin Dubh (Black Rose).

Voytus @ 31.08.2016 08:44:12 | #
Horyna: Já se u Hughese soustředil jen na novější tvorbu (když pominu Trapeze, Deep Purple a Black Sabbath), i tak jsem neslyšel zdaleka všechno, mám u něj co dohánět.

JardaP: Já se do těch prvních dvou dostával poměrně dlouho, protože první, co jsem od nich měl, bylo Live & Dangerous (jedno z mých vůbec prvních setkání s rockovou hudbou), o něco později právě Black Rose. Takže mi to, co bylo předtím, přišlo nejdříve hrozně nezáživné, viz porovnání studiové podoby písní z Live & Dangerous - oni mají ty studiovky zvukově poměrně nevýrazné, není to takový nářez, jako obvykle hrad rock bývá. Možná byla i moje chyba je vnímat jen jako hard rockovou skupinu, takže jsem ty první alba nedokázal docenit (i když, ono Shades of Blue Orphanage opravdu za moc nestojí). Vagabonds mají skvělý otvírák Mama Nature Said, takhle výrazná věc na prvních dvou chybí.

Stejně zvláštní, jak to slyšíme každý jinak. Ale důležité je, že se nás tady sešlo tolik, kteří jim takhle holdujeme, fakt mi vždycky přišli tak nějak nedocenění.