Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 04.09.2005

Ačkoli by někdo mohl namítnout, že se tady jen rozvíjejí nápady a postupy z předchozích dvou desek, Red je z trilogie alb s Wettonem hudebně nejsilnější. Drsná, nervní kytara, totálně vykloubená rytmika, elektronické šoky a výpady, temná, bezvýchodná, jen místy trochu prosvětlená nálada hrají prim. Hned úvodní Red je totálně drsnou instrumentálkou, kde zpod zvukového příboje jakž takž vyplouvá jakási melodie, Fallen Angel má typicky crimsonovskou melodii, která je ale utnuta s rytmickým zvratem a přechází v psychedelickou mašinérii. One More Red Nightmare - v podstatě to samé, drsné elektronické vstupy, potemnělá atmosféra, vražedně nestandardní rytmus! Providence - jen pro silné nátury, instrumentální souboj všech nástrojů v silně psychedelické a v podstatě improvizované instrumentálce - osm minut se zaťatými zuby. Osvobození přináší Starless se zdánlivě romantickou melodií a pozvolným úvodem, který je ale rozsápán totálním rytmickým a hudebním zvratem, kde dominuje nervní, zlověstné vybrnkávání, nabaluje se šum ostatních nástrojů -atmosféra schizofrenie, temnoty, dokonalé vyvrcholení a očista. Zvuková kulisa alba je dokonalá a přestože možná místy jen rozvíjí již zavedené postupy, síla zde obsaženého materiálu je natolik velká, že vás rozmetá do všech světových stran.