Living Colour - Vivid (1988)
Reakce na recenzi:
Martin H - @ 03.06.2015
Co se stane, když v jednom tyglíku smícháme dohromady Jimiho Hendrixe, Prince, hodně funky kombinovaného s hardrockovou břitkostí a ždibíček hip–hopu? Vzniknou Living Colour, skupina čtyř mladých černošských hudebníků, jež roku 1988 svým albem Vivid překvapila tehdejší rockovou scénu. Především kytarista a autor většiny materiálu na desce Vernon Reid se okamžitě stal obdivovaným a respektovaným kytarovým čarostřelcem a v souvislosti s ním začalo být skloňováno jméno legendárního Jimiho Hendrixe. I když Hendrix vycházel především z blues a Reid čerpá z poněkud odlišných hudebních zdrojů, jedno mají společné – dokonalé zvládnutí svého nástroje. Vernonovi zdárně sekundují i další členové skupiny, zpěvák Corey Glover, baskytarista Muzz Skillings a vynikající bubeník Will Calhoun. O hudebních kvalitách čtveřice svědčí i účast jeho třpytivého veličenstva Micka Jaggera, jenž si ve skladbě Broken Hearts zahrál na foukací harmoniku a v Glamour Boys si střihl doprovodný vokál.
Jaká tedy je hudba na albu Vivid? Velice pestrá a barevná, jako byste rozlili několik plechovek různých barev a ty se začaly postupně slévat v barvu novou, do té doby neviděnou. Living Colour posluchači předkládají materiál, který srší energií, zároveň je velice melodický. Reidova kytara dokáže být hardrockově ostrá, funkově roztančená i příjemně něžná. Skilingsova hra na baskytaru je velmi funky a společně s Calhounovými bicími vytváří rytmický základ, do kterého Reid svou kytarou dodává další barevné ingredience. Zpěv Coreyho Glovera je velmi čitelný, především oceňuji, že se občas odváží do velmi vysokých poloh. Čím déle album Vivid poslouchám, tím větší radost mi poslech přináší a těžko vybírám z jedenácti písní nějakého favorita. Nejznámějším hitem je sice píseň Cult Of Personality, ale já osobně preferuji velice roztančenou skladbu I Want To Know, hardrockovou Desperate People, nádherným refrénem ozdobenou Open Letter (To A Landlord), melancholickou Broken Hearts a závěrečný kousek Which Way To America?, kritiku tehdejší Ameriky.
Living Colour vytvořili nádherné, nadčasové album, které by si určitě nezasloužilo, aby upadlo v zapomnění.