b.wolf - @ 21.02.2025 | #

     Poměrně nedávno jsem navštívil jeden koncert revivalu Deep Purple-Rainbow a v přestávkové diskuzi ohledně starých a dobrých hardrockových smeček kamarád vřele doporučil Budgie. 
     Přestože se celkem o hard-and-heavy velice zajímám, musím přiznat, že jsem o téhle skupině (k mé velké škodě) nikdy neslyšel. Nu což, tak jsme domluvili posezení a během volna protočili řadové alba. 
     Budge mě doslova uchvátili, takže od té doby, co jsem pořídil  CD, pravidelně točím celou DGF. Kromě poslední desky
je to naprostá hardrocková fantazie. Nejčastěji poslouchám Squawk, Never turn... a In for the kill. 
     Hodnotí se mi velice jednoduše, vyjma snad poslední desky jsou to hudební skvosty a o ničem jiném než čisté 5* nemůže být řeč. Jdu si pustit Black velvet stallion a potom Squawk.

jiří schwarz @ 23.02.2025 22:06:11 | #
Mně "jačiaci kastráti" (krásnej termín) taky ne vždy vaděj (např. můžou být neodmyslitelnou součástí celkového vyznění, např. u Pavlov's Dog). U Budgie mně spíš vadí absence něčím zajímavého hlasu (jako ječícího kastráta bych ho neoznačil), chybí osobnist, někdo jako Gillan, Plant, či McCafferty. Mám taky, jako Zdenék2512, rád spíš ty křáplý hlasy. Ozzy křáplej taky nebyl, ale přesto (nedokážu říct proč) mi nevadil, jakkoli byl zvláštní.