Prokop, Michal - Michal Prokop/Framus Five Blues In Soul (1969)
Reakce na recenzi:
Filozof - @ 29.11.2007
"Prokop - vrozený pěvecký negroidní projev umožňuje vytvořit atmosféru skutečného soulu, plnou dynamického napětí a spontánních reakcí..."
"Trnka - špičkový pianista a varhaník, prakticky samouk, vysoce vyvinuté hudební cítění..."
"Klarfeld - přesný a nenápadný bubeník výborně udržuje "šlapající" sound..."
Tolik ukázka z dobových citací, které věřte opravdu nebyly u popových či rockových desek obvyklé.
Nad základní bluesovou harmonií se hypnoticky opakuje krátký rychlý motiv na hammondky, do toho "nejčernošštější" zpěv v Čechách - Michal Prokop. Rozjíždí se velmi zajímavá verze jednoho z nejklasičtějších bluesových standardů Mojo Working. Všichni jej známe ze 100 a jedna podob od Muddy Waterse po Elvise, ale nutno říci, že i tato středoevropská verze má své kouzlo a kvalitu. A varhanní sólo? Nádhera. Vyznění skladby sice je relativně nebluesové, ale to protentokrát nevadí.
Stejné napětí a cit lze vnímat i ze skvělé verze Why Am I Treted So Bad s krátkým saxofonovým sólem.
V následující Around And Around již zcela převažuje soul a názvuky jemného funky - především díky typickému použití dechové sekce.
Nobody Knows You When You're Down And Out - pro mne nejlepší číslo desky. Opět - známe mnoho tváří této skladby, ale vedle několika Claptonových verzí pro mne kupodivu jedna z nejlepších i při srovnání se zahraniční konkurencí.
Blues In Soul - napínavě znějící rytmika, nad ní přeci jen malinko nepřesné, byť mimořádně stylové dechy, ale celkově lahůdka.
V obráceném pořadí, než na nejlepší Charlesově desce se zde nyní nacházejí dvě největší perly tohoto velikána. Velké sousto po nedostihnutelných verzích tohoto slepého génia, řeklo by se, ale kupodivu při poslechu desky Vás to nenapadne. Jistě, není a nemůže to být Charles, ale poslouchat se to více než dá. What'd I Say šlape sice poněkud po povrchu, ale šlape. A o mnoha jiných verzích Mayallovou počínaje by se dalo diskutovat, zda jsou lepší. A druhá z perel - v podání mistra vůbec nejsilnější skladba, která kdy byla na gramofonovou desku zaznamenána - srdcervoucí I Believe To My Soul si také stojí relativně zdatně. Zde sice již jsou i jiné coververze (třeba ta od Animals) o špetku lepší a srovnávat ji s mistrovou opravdu nelze, ale přesto skladba zapadá do desky vhodně a například nástupy o klavírních minisólech mají potřebně napětí a mikrodynamiku.
I další skladba Keep A Light In The Window - nad znepokojivým nízkým tónem kláves se pomalu táhnoucí až na krev a maximum výrazu dotažený zpěv se prostě musí líbit. Poctivá práce a silný cit a zaujetí pro hudbu je slyšet z každého tónu. Mňam.
Výrazné trioly, jemný klavír, stále stejně procítěný vokální projev a stále stejně stylové dechy... If You Need Me.
A nakonec opět bluesová harmonie a pomalounké basové ostináto na klavíru... Some Day Baby.
A na závěr Hold On I'm Coming, mírné odlehčení se zajímavým flétnovým (?) motivem, ale bez poklesu kvality.
Málokoho by asi napadlo, že Češi dokáží vydat tak dobrou "černošskou" desku, ale je tomu tak. V celé historii ČS rocku (+ blues + ...) se nenajde mnoho lepších desek. Všechna čest. Navíc deska přes různorodý repertoár působí jednotně a ani jedna skladba neruší. Materiál je sice komplet převzatý a vrcholných kousků dosáhla česká rocková tvorba až s vlastními výtvory, ale jinak - klobouk dolů. Díky Bože za Prokopa. Jiného podobného tu nemáme a nikdy jsme neměli. Navíc je obdivuhodné, že tato deska byla nahrávána již na konci roku 1968, kdy kromě první LP Matadors vlastně nebyl u nás vydán žádný ani přibližně srovnatelný materiál.
CD obsahuje hned 9 bonusů od prvních nahrávek Framus Five z června 1968 (4 skladby), přes nehrávky z 2. Čs beatového festivalu v prosinci 1968, po poslední nahrávky v této sestavě (s touto dechovou sekcí) v létě roku 1969. Kvůli těmto bonusům se určitě vyplatí mít toto CD, i když materiál samotné původní desky je přeci jen o stupínek silnější. Původ materiálu (až na My Days Are Numbered Al Koopera, která je pro mne z bonusů nejlepší a jako první ukazuje Prokopa již v pěveckých polohách časů příštích - z Města Er ap.) je ze stejného soudku, jako na desce.
Poznámka na závěr - deska je vydána v původní nahrané podobě, nikoliv s uměle domíchaným potleskem, jak vyšla ve své první verzi pro český trh.
Na české poměry by to bylo 4, takto jasné 3 hvězdy