Reakce na recenzi:

Snake - @ 12.02.2013

V roce 1972 měli Banco del Mutuo Soccorso asi pořádně napilno. Nejdříve ukuchtili bezejmenný (mimochodem prvotřídní) debut a prakticky neprodleně zplodili koncepční album zabývající se evoluční teorií, Darwin! Oba potomci tedy mají v rodném listě zapsaný stejný rok narození a protože i rodiče zůstali si věrni a pospolu, je nějaký posun v hudebním směřování sotva patrný. Darwin! možná není albem tak přímočarým a snadno uchopitelným, ale i na něm prezentují se Banco progresivním rockem s puncem té nejvyšším kvality.

Srdce rockového fandy se rozpumpuje už s úvodní, 14 minut dlouhou a členitou kompozicí L'evolucione s lahůdkovou instrumentální pasáží. Ovšem nic to není proti prog rockovým orgiím odehrávajícím se v první polovině následující La conquista della posizione eretta. To je vichřice ,učiněná extáze a pro mě jednoznačný vrchol alba. Klávesy, bicí a basa v jednom pulsujícím, organickém celku. Prostě něco fantastického. Nemluvě o nadpozemském tenoru Francesca Di Giacoma v závěru skladby.

Po takové masáži přijde vhod meducína na uklidnění a Banco ji servíruje v podobě nadžezlé a načechrané instrumentálky Danza dei grandi rettili. Energicky našláplá věc - Cento mani e cento occhi - začíná pěknou, klávesovou fanfárkou a může se pyšnit chytlavou a melodickou vokální linkou. Je to takový zakuklený hit, černý kůň alba.

Nadešel čas na melodramatickou vsuvku, srdceryvnou baladu 750 000 ani fa... L'amore? S nadsázkou řečeno při tomto koncertě pro hlas a piano i ten největší tvrďák roztaje, jak sněhulák na jarním slunci. Vskutku emotivní kousek. Ze slzavého údolí zjihlého posluchače vyvede ráznější, košatá a téměř instrumentální věcička Miserere alla Storia, ale to už je tu úplný závěr desky. Z chuchvalců lomozu, šramotu a skřípění z čista jasna vyloupne se jásavá melodie a vzápětí - kouzelný valčík. Jako kdyby vypadl z nějaké operetky. Nedokáži si představit melodii pro Itálii charakterističtější. Tohle se mládencům opravdu povedlo, poslechovou seanci končím s úsměvem na rtech a výborně naladěný. Skvělá tečka.

Debut si ode mne vysloužil pět hvězdiček, v pořadí třetí album La Sono Nato Libero čtyři a tady to vidím tak nějak mezi. Dávám tedy 4,6 a zaokrouhlím nahoru, tahle vynikající deska si to zaslouží.