Caine - @ 25.06.2010 | #

Pro někoho jedno z nejoblíbenějších a nejlepších alb od Maidenů. Pro mě představuje první moment, kdy Maidenům začali rapidně docházet nápady a začali svá alba stavět na kvantech rychlých vypalovaček s nekonečně podobnými melodiemi a bez většího významu v jejich diskografii. Iron Maiden mám rád, stejně jako s některými jinými skupinami jsem to měl i s nimi tak, že jsem si během třech měsíců poslechl téměř všechno, co udělali. Usoudil jsem z toho pár závěrů: Za celkově dobré a některé i skvělé považuju jejich prvních pět desek. Od Somewhere in Time(což je šesté) už si už pouze vybírám písničky a to většinou maximálně tři z celého alba, ale většinou méně. Nemůžu si pomoct, ale je to prostě pro nedostatek nápadů a věčné opakování starých riffů a melodií.

Teď už ovšem k samotnému albu. I když ho v předcházejícím odstavci již slušně zkritizoval:-), ještě bych přidal jeden pocit, který z něj mám. Nudí mě. A to už úvodní Caught Somewhere In Time. Prvních 50 sekund vypadá slibně, ale následuje dalších šest a půl minuty, při kterých usínám a marně čekám na změnu. To samé se týká i dalších skladeb jako třeba Sea of Madness, Heaven Can Wait nebo Deja-vu. U The Loneliness Of The Long Distance Runner sice neusínám, ale stále se mi to zdá všechno tak nějak stejné a opravdu zato stojí jen ten začátek. Jako světlejší chvilka mezi tím návalem mi připadá trochu Alexander The Great, bohužel stejně to není nic moc.
Opravdu jedinou skladbou, kterou mám skutečně rád a mám ji za originální a kvalitní jsou Wasted Years. Asi to není překvapení, protože je to také to jediné, co Ironi na koncertech z tohoto alba hrajou a přesně tak to platí i mnoha jejich dalšími alby. Přesně to, o čem jsem mluvil předtím. Dalo by se možná hádat o albech Seventh Son... a No Prayer...(i když mě osobně už ani jedno moc nevytrhne).

Nevěřím, že mé hodnocení ovlivnily nově přidané syntezátory. Porovnávám to hlavně s tím, co přišlo před tím, protože podle toho se může vyvodit případný vývoj. Je to škoda. Na druhou stranu tím vůbec nechci Iron Maiden snižovat. Stále je to jediná metalová skupina, kterou pravidelněji poslouchám, a která mě opravdu oslovila.

Cossack @ 25.06.2010 16:08:24 | #
Neznám moc lidí, kterým by se "Somewhere..." nelíbilo hodně anebo ještě víc... To samozřejmě neznamená nic zásadního, ani to, že by se někomu nemohlo toto album nelíbit zcela. Naprosto ale souhlasím s Martinem, že 3 měsíce poslouchání „téměř všeho” od Iron Maiden neposkytují dostatečnou možnost ani dobu, plně vstřebat a posoudit jejich jednotlivé počiny.
Když jsem si album v 86. pořídil a poprvé pustil, nemohl jsem se ubránit dojmu, že „už to tady bylo” na minulých deskách. Po dalších posleších jsem teprve začal postupně odkrývat věci, které mi předtím unikly a zjišťovat, o jak skvělé a hlavně jedinečné dílko se jedná (kdepak nějaké opakování věcí minulých)... Ještě nějaký čas se to s každým novým poslechem zlepšovalo, než se „stoupání” zastavilo v nedostupných (pro mnohé jiné interprety) výšinách, kde dlí dodnes. Pro mne jedna z nejzdařilejších studiových nahrávek Iron Maiden, a vlastně vůbec všech skupin.
Možná to Caine o něco později uslyšíš jinak, nebo ne, což je taky v pohodě...
Za mě jasných 5...