Reakce na recenzi:

Michálek - @ 28.06.2013

Jsem ročník 62, a tak mne Beatlemánie, bohužel, nezasáhla ihned ve svém počátku. Měl jsem však to štěstí, že se mi ještě podařilo nasát atmosféru šedesátek, a věřte nebo ne, něco tenkrát opravdu ve vzduchu bylo, protože to cítilo i malé děcko, které tehdy poslouchalo tak akorát československé hity v podání tehdejší naší první megastar Vaška Neckáře. Dobře si pamatuji jeho televizní vystoupení, o kterém jsme pak živě debatovali s klukama ve školce (!), a křepčíce okolo konsternovaných děvčat pak s virtuálním mikrofonem imitovali Vaškovy, na tehdejší dobu nepředstavitelně odvážné, jevištní kreace. Koho by tenkrát bylo napadlo, kde on to vlastně Václav čerpal tu inspiraci v muzice, oblékání, účesu? Ano, byli to oni - byli první, byli krásní, byli nej. Bohužel, byli za železnou oponou, takže první opravdický kontakt s nimi jsem měl až po tom, co ve 101 vyšel článek doprovázený známými barevnými kolážemi jednotlivých brouků. Pak už byl jenom krůček k obstarání si prvních alb,to první bylo Abbey road, snad proto, že vyšlo "u nás". V té době již byli brouci tak trochu out, úspěšně je válcovaly novější grupy jako Sweet, Slade, Black Sabbath atd. Proto mi přišlo zcela normální jejich hudbu ocenit jako líbivou, nicméně nijaké zvláštní vášně nevzbuzující, inu, bylo mi 15. Průlom pro mne znamenal až seriál o Beatles v ČT někdy v roce 95, který mne okamžitě teleportoval do oněch báječných šedesátek, a na který se vždy rád podívám když mám spleen.
Důvodem, pro začínám takto zeširoka je fakt, že při hodnocení libovolné desky Beatles musíme být nutně ovlivněni subjektivními pocity, protože celá jejich tvorba je absolutně jedinečná, vyvíjející se, experimentující, ukazující nové směry, jindy zase navýsost muzikantsky kvalitní atd. atd. Podle mne Beatles nikdy nevařili z vody, jejich hudbu pouze ovlivňovaly vnitřní spory, které, kdoví, možná mnohdy byly ku prospěchu věci - napříkldad rozlučkový koncert na střeše studia je pro mne zcela jednoznačně nejsilnějším konzertním zážitkem vůbec a zůstane tak již napořád. Všechna alba Beatles jsou nabitá komerčně veleúspěšnými hity, já bych však jako svého favorita zvolil právě tuto desku. Důvodem jsou především skladby: I am the walrus - pro mne zcela fantastická věc, s dobovým klipem naprosto předbíhající svoji dobu o desetiletí. Naservírovat tohle na Boxing day anglánům muselo být stejně tak zdrcující, jako samotný fenomém Beatles
Stawbery fields forever - další fantazie ma samé hraně geniality. Udělat tříakordový hit all right, ale napsat tohle, to už bylo něco.
Fool on the hill - OK, píše se rok 67 a Paul příjde s tímhle klipem.... Nesporný skladatelský génius tady spojil nádhernou muziku s nadčasovým klipem, který byl vlastně improvizací, i po 46 letech zcela úchvatnou
All you need is love - pro mne osobně Beatles na vrcholu, a to jak ve svéře showbizu, tak i politickém. První celosvětové vysílání přes satelit a takováhle věc! Napadlo mne, co by asi tak znělo éterem dnes, kdyby byla nějaká akce podobného významu přenášena celosvětově? Napadá mě hodně obskurních jmen, nic by se však ani vzdáleně nepřiblížilo fenoménu Beatles vyspělých do podoby All you need is love.

Dávám svatokrádežných 5 hvězd, neboť hodnotit Beatles se mi zdá poněkud smysl postrádající.

P.S.: Vím, že Vašek byl inspirován hlavně Rolling Stones, také vím, že mnozí bardi již v počátkem 70. let poslouchali Jethro, ale mne bylo 15, tak proto ti Sweet