Reakce na recenzi:

Hikoki777 - @ 05.07.2011

Je naprosto evidentní a mě už dlouho jasné, a taky se mi to potvrzuje při pročítání příspěvků na tomto fóru, že každý máme jisté kapely,a pak často jen určitá období ve jejich vývoji,(nebo´vývoji´),různé line-upy těchto kapel,a v neposlední řadě konkrétní alba doživotně spojena s učitým konkrétním obdobím,kdy jsme byli naladěni právě na tuhletu muziku,něco krásného prožívali apod. U mě to bylo nejsilnější pochopitelně v pubertě, kdy je člověk nejotevřenější hlavně emocionálně. A tak se stane,že se ta, či ona deska prostě vryje do emocionální paměti a při jejím poslechu se vracíme do těch nepopsatelně úžasných pocitů, které sem kdysi prožívali. Nechci říct, že to tak má každý, ale u mě to tak, až na vyjímky, funguje.
Možní ste už pochopili, kam tím vším směřuju.
Uriah Heep, Deep Purple, Led Zeppelin, Black Sabbath byli mí pubertální hrdinové hardrocku, jako u řady z vás. Každá z těch kapel na mě působila jinak. Uriah Heep asi nejemocionálněji-to co sem prožíval u jejich hudby bych dnes vyměnil za prožitky z úplně jiného ranku. Prostě mě ta hudba unášela do jiného světa a dávala prožít často extatické pocity.
Tím ovšem mluvím pouze, a teď mě je jasné, že se dotknu a bolestně zasáhnu (ale tak to prostě, dle mého citění, asi má a musí být, a žádné teoreticko-analytické zdůvodňování tady nefunguje)city všech autorů recenzí této desky.
Mě prostě Salisbury nikdy nic neříkalo,a to ani v těch 14-15 letech v r.74-5, ale ani nikdy později, a dokonce ani včera, kdy na základně nové recenze jsem si řekl, že jsem něco musel prošvihnout a tak si to poslechnul znovu, a bohužel se utvrdil v tom , že jediná skladba, kteá mě vždycky brala a bere je Lady in Black, podobně jako z 1.alba pouze a jedině Gypsy.
Pro mě byly naprosto ekvivalentně geniálně uriášovské jen vlastně alba ´Look At Yourself´, ´Demons And Wizards´, a ´The Magicians Birthday´, a ještě taky, už trochu míň´Sweet Freedom´. Tím pro mě bohužel tato kapela nenávratně skončila.
Tak a teď mi poraďte, co s tím. Samotnýho mě to štve.
A ještě jednou chci zopakovat, že jsem se rozhodně nikoho nechtěl dotknout. Byla to jen taková malá úvaha.