Reakce na recenzi:

martin.b - @ 25.07.2007

Jednu věc měli URIAH HEEP už na své druhé desce zmáknutou na jedničku. Dokázali dokonale pracovat s náladami nahrávky, potažmo náladami posluchače. Nikdy jsem na tomto albu moc neřešil jednotlivé skladby a Lady In Black se ke své oblibě u CZ zábavkových kapel dostala bůhvíproč. Od úvodního rozjezdu Bird Of Prey (touto skladbou UH zahajovali pro mě naprosto památeční koncert v Hradci Králové v prosinci 87), se všechno odehrává jako ve snu a člověk procitne až s posledními tóny alba do všedního života a chvilku trvá než se zase rozkouká. Uriah Heep meli vše perfektně rozjeté a ten hlavní trumf, který měli ve svých rukách se jmenoval David Byron. Nebylo tehdy moc lepších zpěváků, jestli vůbec nějaký...