nowhere_man - @ 23.01.2010 | #

Double fantasy návrat Johna Lennona po piatich rokoch. Škoda, že sa nikdy nedozvieme, kam by sa vyvíjala jeho hudba. Ale toto album je skvelé. Samozrejme myslím tým Lennonove skladby, pretože je to spoločné album Yoko a Johna. Ja osobne mám verziu, kde sú len Lennonove skladby (Double Fantasy a Milk and Honey). Nádherná (Just like) Starting over, ťaživá I´m losing you, melodická Watching the wheels, krásna a známa Woman. To sú vrcholné diela Johna Lennona. Ale aj ostatné skladby sa mu podarili (Cleanup time, Beautiful boy, Dear Yoko a aj ním spievaná skladba od Yoko Every man has a woman who loves him). Škoda teda len, že stihol tak málo, ten pošahaný Mark Chapman - to nikdy nepochopím...

Voytus @ 11.12.2013 09:58:55 | #
I ten největší rebel nakonec potřebuje, kam by hlavu složil. Někdy je to holt vila za několik miliónů :-).

U toho Jaggera to spíš beru trochu jako divadlo. On nevyrostl z dělnického prostředí, byl úplně z jiných podmínek, hmotně zajištěný. Také se z jeho textů dá vyčíst i jistý intelekt (nechci podceňovat Lennona, Waterse ani nikoho jiného, ale Jagger to dává dost jasně najevo - např. Sympathy for the Devil, on tak nějak hraje na všechny strany a hlavně provokuje). Oproti němu Lennon a Waters tak nějak kopou do všeho kolem a drží se jen toho svého. Zrovna u Lennona jsem měl vždycky takový pocit, že časem hodně zahořknul a už do všeho jen rýpal, aniž by nacházel východisko (až na "Já a Yoko, to je realita" :-)), Waters donekonečna staví "Zeď".
Ale co, svět potřebuje lidi, jako jsou oni - viz Geldofovy Live Aid, Claptonovy a Cooperovy léčebny. Zajímavý přístup milionáře ukazoval George Harrison, kdo jste ještě neviděl Living in the material world, tak určitě shlédněte.