Tanmut - @ 06.06.2009 | #

Nemohu říct, že bych zcela chápal, proč se zde nalézají Within Temptation, stejně jako jsem to svého času nedokázal plně vstřebat u Uriah Heep (ačkoli zde je to mnohem méně pochopitelné), nicméně ignorovat je kvůli tomu nebudu.
Matka Země je po všech stránkách skvělé popové album. Chytlavé melodie, nekomplikovaná rytmika, zapamatovatelné refrény, správná dávka kýče i patosu a v neposlední řadě velmi pohledná zpěvačka. Fakt, že Holanďané vše zabalili do gothic metalového pláštíku s bombastickými aranžemi, je druhotný.
Sharonin hlas je kouzelný, přesto mi z něj běhal mráz hrůzou po zádech, když jsem ji slyšel na projektu Avantasia. Ve své domovské kapele ji však nikdo nenutí držet se jedné uširvoucí polohy, proto je každá skladba barevnou ukázkou jejího pěveckého umění, ať již v příjemně patetických hymnách (Mother Earth, Caged), patetických vypalovačkách (Ice Queen, Dark Wings) nebo [tady se to slovo nehodí] subtilních baladách (Never-Ending Story, In Perfect Harmony). Někomu to může rvát uši pořád...

Album je to vpravdě skvělé, ovšem pro progresi čehokoli jiného než Within Temptation zásadní asi jako čajový pytlík. U kapely za 5, pro zdejší prostředí tak možná za 3, což mid dává skvělou příležitost blýsknout se svými aritmetickými schopnostmi. =

Tanmut @ 06.06.2009 09:59:42 | #
Vím, že to zde není jen o progresi. To mi došlo, když jsem zde kdysi objevil UH a Slade. Zrovna WT mě tu ale dost překvapili.
K té hudbě: Pro mě to popík je. Pop pro mě nepředstavuje nějakou uzavřenou hudební odnož, přesahovat může kamkoli. Bohužel pro mnoho rockerů apod. znamená ono slova takřka vulgarismus (nemluvě o hip-hopu, taneční hudbě aj.) a ve svých "domácích" žánrech se mu brání. Škoda, protože i v současném mainstreamovém popu se nalézají výborné věci, ale to tu nebudu rozebírat, neb by mě tady někteří možná chtěli umlátit kyberklacky.