Reakce na recenzi:

martin.b - @ 06.08.2019

CD jsem zakoupil již velmi brzo po jeho vydání.
V devadesátém třetím to, pravda, už takový problém nebyl. Zaregistroval jsem opětovné razantní změny v sestavě, hlavně na postu kytary se ukázala pro mě do té doby naprosto neznámá osoba jménem Tracy G. Dále mě velice zaujal cover alba. Vůbec nevím, co jím chtěl autor říct, ale je super. Prostě takový divný a hypnotický. Covery alb jsou pro mě prostě důležitou součástí kompletního dojmu z daného alba. Bohužel tuto nahrávku vlastním doposud "pouze" na CD. Původní LP verze je prakticky nesehnatelná za nějakou rozumnou cenu.

Ale k hudbě. Nemůžu si pomoct, ale mně se komerční "sebevraždy" tohoto typu většinou moc líbí (viz Iron Maiden a jejich deska The X Factor). Jde o album, které kompozičně i zvukově navazuje na předchozí Lock Up The Wolves a jde v mnoha směrech ještě o dost hlouběji. Takovou tíhu, vážnost a Diův snad nejdrsnější pěvecký projev vůbec jsem rozhodně nečekal.

Už první skladba Jesus, Mary, & The Holy Ghost je pořádný valivý nářez. Tentokrát žádný rychlý otvírák typu King Of Rock n Roll, Night People nebo Wild One. Dio je v některých momentech alba pěvecky až "přeexponovaný". Však poslechněte výborné skladby Firehead, Hollywood Black nebo One Foot in the Grave. Zpěvák do toho jde chvílemi až na 110% a jde mu to výtečně.

V případě Strange Highways ale není hudební obsah (zatím ještě) ani náhodou nudný. Na albu je totiž stále dost a dost nápadů, které z této nahrávky nedělají jen bezduchý riffový bigbít. Nejrychlejší skladba alba, pokud na ni někdo čekal, Here's to You, přichází jako předposlední a po ní snad nejuvolněnější skladba alba Bring Down the Rain. Je to závěrečné příjemné vydechnutí, po velice dobře strávené padesátiminutovce.

Strange Highways je asi nejvíc "heavy" album v diskografii Dio a mě se prostě moc líbí. Civilní, bez draků, duh a čarodějů...