Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 01.09.2012

O existenci alba The Cut Off The Little Boy´s Hair od Vládi Mišíka a Etc… jsem se dozvěděl z časopisu Melodie. Skladby jsem znal z českých verzí a tak mě docela pochopitelně zajímalo, jak bude znít Vláďa v těchto skladbách anglicky. Album vydala Artia, což znamenalo, že půjde na export a tím pádem nebude určeno pro domácího posluchače. Praxe byla taková, že Vláďa měl v té době velkou popularitu mezi mládeží a koncerty Etc.. bývaly vyprodány, ať přijel do jakéhokoliv koutu republiky. O tom, že Vláďa anglicky zpíval už v dobách Matadors a Blue Effect jsem věděl a také Flamengo, když jezdilo koncertovat na počátku sedmdesátých let poměrně často do Polska, mělo svůj repertoár sestavený většinově v angličtině. Pak ale byly zavřeny kohouty a angličtina se stala pro živá vystoupení nežádoucí. Naposledy jsem slyšel Vláďu zpívat na napůl ilegálním koncertě s Formací nějaké skladby od Rolling Stones, Johna Mayalla a Santany a pak už nic…. Dalo se tedy předpokládat, že dosáhnout na tenhle vývozní projekt nebude možné. A přece…
Kamarád vyjel na dovolenou k Balatonu a při zpáteční cestě se brouzdal ulicemi Budapešti a narazil na obchod s vinyly… Když se pak objevil u mě doma po prázdninách tak mi podal desku a řekl, že mi chtěl udělat radost. Ta deska to byl exportní Vláďa Mišík a tak jsem se k ní dostal….
Recenzovat mým klasickým způsobem desku od začátku do konce v tomto případě považuje za zbytečné, protože skladby už proběhly mým „sítem“ v případě recenzí dotčených skladeb a tak se o album otřu víceméně orientačně…
Album podle pořadí skladeb je koncipováno jinak než první album (nevím proč se nepřidrželi v Supraphonu stejného modelu jako v české verzi). Bylo to ale dáno tím, že ne všechno z alba bylo přezpívané do angličtiny a tak byl vlastně vytvořen jakýsi sampler s většinovým podílem prvního alba, které se v době digitalizace rozhodli nazvat Stříhali dohola malého chlapečka, zatímco předtím to bylo eponymní album na vinylu, které bylo možné vnímat jako Vláďovo sólové album.
Nicméně musím přiznat, že výběr skladeb byl zajímavý, i když bych do seznamu připojil ještě další skladby. Při pozorném poslechu zjistíme, že některé skladby byly použity ve stejné verzi, nicméně řada jich byla přemixována a nemá úplně stejná aranžmá. V každém případě album znělo výrazně lépe po zvukové stránce než klasický domácí Supraphon. Vláďovy desky měly vždycky slušný zvuk na domácí poměry, ale tahle verze Artie, to bylo o level výš.
Padrůňkova baskytara zněla opravdu velmi pregnantně a bicí Anatoli Kohouta překvapily hutností a zvýrazněním velkého bubnu (kopáku). Pavel Fořt a Petr Pokorný na elektrické kytary odvedli vynikající práci a čistota zvuku byla málem odzbrojující. Samozřejmě mi bylo líto, že už zde nemůže hrát Jirka Jelínek na kytaru.
Honza Hrubý je na albu přítomen, ale přece jenom mírně méně než jak jsme na něho zvyklí. Škoda, že Artia nevydala v exportní verzi v angličtině i druhé stejně výtečné album…..tam jsou jeho housle ještě výraznější a mnohdy dokonce vévodí….
Co se týče Vláďova zpěvu, bývalo mu občas vytýkáno, že na některých skladbách zní jeho hlas jaksi zahuhlaně a že mnohdy, jako kdyby polykal slova. Tady se mi zdá, že s podobným problémem nezápasil ani v náznaku. S odstupem času musím konstatovat, že v té době byl Vláďa ještě zdravý, a neměl rozvinuté astma, jako je tomu v posledních letech, kdy polyká léky a statečně bojuje, aby se na pódiu udržel co možná nejdéle. Můj dojem z posledních koncertů je ten, že se nachází ve velmi vyrovnané pozici a jeho hlasivky pracují úměrně k jeho věku a nemoci dobře. Samozřejmě některé skladby už nezazpívá a zpívá je dnes hostující Pavel Bohatý a některé jsou hrány dnes v jiné tónině….
Na tomhle albu tohle ale neřešíme. Vláďův hlas zde má barvu, napětí, feeling a výtečně frázuje a tak máme co dělat s kvalitním českým rockovým zpěvákem první třídy.
Jak řekl jinde jiný Vladimír (Merta), Vláďa angličtinu nestudoval a ani není jinak vzdělán v tomhle jazyce, ale talent a smysl pro frázování měl vždycky a dokázal to v rámci kapel, se kterými zpíval vždy uplatnit. Možná to nebylo v jeho začátcích tak úplně zjevné, ale další léta to potvrdila.
Znám texty písni v češtině a tak si říkám, že pro manžele Milnerovy musel být docela oříšek přepracovat texty z poetické, ale i jadrné češtiny do angličtiny, udržet zpěvnost, rytmus a frázi v rámci melodie. Někdy se možná může znát, že některé okamžiky znějí trochu křečovitě, ale nazpívat tenhle materiál anglicky musel být opravdu kus práce. Podle mého se to povedlo….
Mnohé skladby mají odlišné aranžmá, ale nepopuzuje mě to natolik, abych v recenzi protestoval, naopak to svědčí o tom, že kreativita kapely a aranžérské zásahy byly natolik citlivé, že vznikl paralelně nový kvalitní materiál. Pavel Fořt ostatně platil za velmi dobrého aranžéra.
Pokus album vlastníte na vinylu, opatrujte ho jako rodinné stříbro (už asi znovu těžko vyjde), pokud ho máte na CD, tak vlastně máte hned dvě alba dohromady – The Cut Off The Little Boy´s Hair a „problematickou“ IV.
Je to poctivé album, spojující elektrickou a akustickou hudbu dohromady nenuceným a přirozeným způsobem. V dané době jsme takové kapely na normalizované hudební scéně neměli a vážil jsem si toho, že takovou kapelu máme.
Pět hvězdiček!