Reakce na recenzi:

Graaaf - @ 27.11.2008

Berte mne jako stoprocentního Hawkfana, takže ode mne nečekejte nějaká hodnocení. Nebyla by vůbec objektivní. Hawkwindy miluju celou svou duší, protože v jejich tvorbě /jasně, zasvěcení vědí, že se vždy prakticky všechno točilo okolo Dave Brocka/ jsem vždy dokázal najít to co jsem hledal. Jako každá kapela měli svá lepší i horší období.
Touhle jedničkou to všechno oficiálně začalo. Některé "jazyky" tvrdily, že ještě v té době Dave Brock nadával, do čeho jej to kamarádi navezli, protože když si vezme španělu naschodech kostelíka na Portobello Road do klína a dá si před sebe klobouk, za odpoledne vydělá víc, než co dostal za prodej desky! No, já bych chtěl móc vědět, jestli si na tohle dneska vzpomene, vždyť té "jedničky" bylo už vydáno pár vagonů.... he? :o)))

Hurry On Sundown je jediný počin za celou skoro čtyřicetiletou historii kapely, který naše milované a jediné Rádio Beat uznalo za hodna poslechu svých abonentů. Nevím proč, ale Hawkové jsou tam nějak v nemilosti. Asi holt nesedli některému z vůdčích duchů nebo dramaturgů. Co k tomu říct více? Milá, nádherná a bláznivá hašišárna je tohle album a když na mně jdou někdy splíny, tak to fláknu na gramec a vychutnám si to i s veškerým jemným popraskáváním. No jo, moje vinylka už něco pamatuje, zaslouží si však stejně jako album moji úctu.

Takže odpusťe, u mne stejně jako další alba Hawků - bez hvězdiček -! ... sorry, bez hvězdiček mne to nechtělo pustit dál, takže budu dávat u všech jejich alb celý počet a vy to prosím berte u mne s rezervou!