Reakce na recenzi:

kubys - @ 02.12.2008

Je zcela nelogické začínat od posledního alba, jenže nemohu si pomoci - kdyby nebylo Colors, tak zřejmě BTBAM dnes neposlouchám a nebyl bych schopen se dostat do takového specifického stylu, jakým je bezpochyby progresivní metalcore.

Kdo BTBAM nezná lépe, tak vězte, že z původně straight-metalcorové skupiny, ovšem vyznačující se brutálními změnami temp a melodií, stejně jako nástrojovou virtuozitou, se nám v roce 2007 zjevil progresivní gigant a to právě uvedením Colors.

Alaska byla skvělá, ale stále se spíše přikláněla k přímočarosti mathcoru než k melodiím metalu. Nápad vystavět Colors jako monolitní konceptuální desku byl opravdu výborný a myslím, že k němu kapela bude sahat i v příštích letech, jelikož se to osvědčilo a to nejen skvělou odezvou kritik, ale i komerčním "úspěchem" (ten úspěch se opravdu musí brát s rezervou).

64-minutový epos nás navnadí jak z baru klavírním intrem, který po pár minutách přejde v brutální metalcorovou řež. Album se dá popsat jako sinusoida, jelikož z velice tvrdých poloh se kapela dostane najednou do ambientního klidu a poté za použití akordeonu (např. Prequel To Sequel), či bandja do naprosto netušených poloh. Album vás dokáže rozdrtit masivními riffy (White Walls) a zběsilými sóly, stejně jako umí uklidnit improvizovaným jazzíkem (Virdian) a přidají i ethno (začátek Informal Gluttony). Umění všech členů je neuvěřitelné Blake Richardson je velkou bubenickou nadějí, Dan Briggs umí zahrát snad cokoliv, Dustie Waring drtí krk svojí kytary a o Paulu Waggonerovi ani nemluvě - jeho prsty se komíhají po strunách tak rychle, že téměř nejdou zahlédnout. Tommy Rogers zase dokáže dobře zkombinovat growly s čistým zpěvem, i když si myslím, že na dalších deskách by měl spíše zpívat, jelikož to je velice slušný zpěvák.

Co dodat? Nic jiného mě letos nezaujalo tak, jako právě Between The Buried And Me s jejich velkou epikou v podobě Colors. Přes Colors jsem se dokázal dostat i k pozdějším deskám, ba co víc, dokonce jsem si je oblíbil. Avšak Colors stále stojí na pomyslném piedestalu - opravdu jsem nedočkavý s čím chlapci příjdou příště, jelikož toto dílo je čistě geniální.

Jasných pět hvězd - *****

Jakub Križan 02.12.2008