Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 28.08.2017

Předchozí albový zářez Death Walks Behind You, drsnou a strašidelnou tvář hardrocku, jsem si zamiloval, a až po relativně dlouhé době přikoupil do dvojice i nástupce. Změnou bylo angažování nového zpěváka Petera Frenche, který nahradil kytaristu Johna du Canna.

S úvodem Breakthrough mě zalévá široširý úsměv, všechny typické znaky atomového kohouta jedou na plný plyn. Tajuplná, až úzkostná nálada, skvostné Craneovo hlazení i bouře a je tu vynikající valivý následník otvíráku předchůdce.

Break the Ice je pětiminutovou pochmurnou suitou, jejíž tmavé odstíny a tóny určuje skvělá Craneova klapková práce. Když se ale rozjede tahle pečlivě seřízená jednotka, je o adrenalin postaráno.

Decision/Indecision určují další temné linie čistého klavíru a uměřený French. Hlavním pánem nad životem a smrtí je ale klavírní principál, skutečně skladatelsky i hráčsky výjimečná osobnost.

Medicínská legrácka A Spoonful of Bromide Helps the Pulse Rate Go Down je legrační jen názvem, jedná se o drsnou živočišnou jízdu, kde opět úřaduje pološílený Crane, a to zcela ve svém zvráceném duchu. ELP na kokainu a skvělý Paul Hammond.

Tajuplný klavírní úvod startuje mou dávnou mystickou favoritku Black Snake, a názvu slouží hudební složka dokonale. Mistrné Craneovo i Frenchovo galapředstavení, krásně jako vlnobití se pohupující rytmus, dekadentní odstíny...

Head in the Sky nás probírá zcela v duchu drsného atomového rokenrolu, sekané metalické klávesové riffy, rozžhavená du Cannova kytara, neúprosné, drtící provedení pro odolné posluchače.

The Rock pokračuje v pořádně drsném duchu, i když se zvolní tempo - přímá a prostá Hammondova linka, na kterou Crane nabaluje gotické, apokalyptické ornamenty, Du Cann hvízdá, kvílí a skřípe...

The Price je další, těžký kov zřetelně předznamenávající jízda. French je náladově jemný i drsný, tempo a děj ale podléhá opět čaroději za klapkami, šílený, řvaný, natlakovaný závěr.

Americkou verzi zdobila singlovka The Devil´s Answer, snad nejproslulejší hitovka kapely, která se objevila už mezi bonusy u předchůdce. Skvělá klouzavá rocková jízda, vskutku odpověď dábla...

Dávám krásné čtyři, o něco výš mě zaujalo předchozí album. Trochu se možná ubralo z plynu, celkový nádech není tak drsně kytarový, i když klávesová tajuplnost a obskurnost zůstala. French vypouští démony o něco syrověji a drsněji. Živelná jízda, a to hammondový rock moc nevyhledávám.