horyna - @ 04.03.2018 | #

Debut irských Fruupp se mi před časem dostal do rukou zcela náhodně. Jde o kapelu, která za dobu své existence stihla vyplodit čtyři alba a má mezi svými kolegy v sedmdesátých letech pevné místo. Rozhodně stojí za to ji zde připomenout, jelikož se jedná o art rock prvotřídní kvality.

Fruupp neprodukují žádnou beztvarou muziku a najít patřičný ekvivalent k jejich tvorbě není jednoduché. Pocházejí ze stejné větve jako Yes, Genesis, či ELP, ale podobnost s nimi je čistě obrazná. Vlastně se jim snaží vzdálit množstvím různých hudebních proměn a výrazně nápaditých prostředků, které využívají celkem hojně. Rádi se opájí klasikou a cizí jim nejsou ani nájezdy jazzových vojsk. Celkem náročná písňová forma stojí na častých rytmických obměnách. Vokál baskytaristy Petera Farrellyho je pevně rozkročený v košatých aranžmá a najít jeho předobraz v jiném zpěvákovi, je ještě složitější než u složky instrumentální.

Kdepak, Fruupp byli (především na svém debutu) dostatečně silní a konkurenceschopní. Jejich muzika přetrvala a své odbytiště si dokáže najít i po více jak čtyřiceti letech. 4,5*

Snake @ 04.03.2018 10:37:08 | #
Fruuppíci jsou bezva. Před několika týdny jsem si koupil první tři alba a docela je točím, především "Seven Secrets" a "The Prince of Heaven's Eyes". Tenhle debut jsem ještě nevybalil, ale až se tak stane, připojím aj svoje hodnocení.

Dík za recku.