Reakce na recenzi:

pinkman - @ 03.10.2018

Tvrdit o Styx, že jejich vrcholné období rámují desky Equinox a Pieces of Eight je stejně nesmyslné, jako označit kupříkladu to nej od Yes pouze v proporcích Yes Album – Relayer. Přinejmenším dvojice desek Cornerstone a Paradise Theater patří k tomu kvalitnějšímu, co pod štítem zaoceánského A.O.R. parníku značky Styx vzniklo.

Soubor devíti vysoce melodických, přívětivých a hudebně rozmanitých písní si vás rozmazlí hned napoprvé, co desku uslyšíte. Samozřejmě se předpokládá, že tvorbu Styx znáte z dřívějška a nechcete se u předešlé Pieces of Eight zaseknout. Cornerstone rozvíjí původní model na velice melodické bázi a jde ještě o centimetry dál. Tommy i Dennis zpívají úžasně a jejich léty proškolené hlasy získaly na síle i intenzitě. Spolu se sbory tvoří nedílnou součást původní muziky, takzvaný druhý styxovský "herní plán". Skladby jsou nápadité, pompézně rozmáchlé, ucelené a hlavně nenudí. Nic není přemrštěno a omáčky je tak akorát.

Lights je v začátku klasickou Styx kompozicí, ve které se Tommy hlasově našel a dokáže se v ní dokonale "vyznat". Jeden z nejlepších openerů celých Styx. Následuje Why Me s pěkným sólem na saxofon, ta zní pro rok 1979 moderně, naštěstí není přebujele teatrální ani kýčovitá. Třetí Babe nás zavede do dětských let svou bezstarostnou náladou a naléhavým Dennisovým zpěvem. Podobně je na tom i Never Say Never, ale tady je cítit dost silná křeč. Vrcholem desky je nepochybně folk-rocková výpravná pompa Boat on the River. Podobnou skladbu Styx doposud nezkomponovali, tohle je skutečně unikátní kus. Ať už v melodii, kterou hraje mandolina, ve vstupech akordeonu nebo fantastickým Tommym. B strana má rockovější břity - Borrowed Time a především jediný příspěvek Jamese Younga, drsnou Eddie prostřídají slzavá údolí First Time a velice emotivní Love in the Midnight.

Momentální TOP skladba: Boat on the River.