Reakce na recenzi:

jirka 7200 - @ 15.10.2017

Skupina Styx byla přes fenomenální úspěch předchozí desky Paradise Theater sužována osobními rozepřemi jednotlivých členů o dalším hudebním směřovaní kapely. Šéf Dennis DeYoung vehementně protlačoval návrh další desku pojmout jako muzikál a celé to zvětšnit na filmový pás. Bohulibé téma brojící proti cenzuře, totalitarismu a obavy ze zneužití technologií bylo jistě zajímavé a vzrušující, ostatní členové však z tohoto nápadu moc nadšeni nebyli. Zdálo se jim, že doba těmto projektům již nepřeje, náklady na jevištní provedení by byly astronomické a hlavně se jim moc nechtělo na jevišti ztvárňovat nějaké divadelní role. S několika členy cloumala také závislost na alkoholu a drogách.

Prostě super ovzduší na skládání nových písní : - )
Komerčně to sice nedopadlo nijak zle : 2 000 000 prodaných nosičů mluví za své, nenažraný management poukazoval však na to, že předchozí desky dosáhly o 1 miliónek větší prodejnosti. Takže v řeči čísel vlastně neúspěch.

Já osobně jsem si příliš kladný vztah k písním na této desce nikdy nevytvořil. Samozřejmě, Mr. Roboto funguje, ať chci nebo ne, tu skladbu mám v hlavě nabouchanou z té doby, kdy album vyšlo - hrála se totiž všude. Jinak oceňuji velice solidní, v duchu předešlé tvorby znějící Just Get Through This Night a Double Life a částečně i Haven't We Been Here Before.

Celkově mají však skladby již onen v té době tak populární pop sound obarvený syntenzátory a udusané automatickým bubeníkem. Ten rockový, občas až hardrockový náboj s prog elementy je dávno pryč. Ještě se mi líbí kytarové sólo v Cold War.

Konec kapely v tomto složení byl neodvratný. Na jednom koncertě Tommy Shaw neudržel nervy na uzdě, zničil kytaru a část scény a odešel. Druhý den byl vyhozen a bylo po živé prezentaci Kilroy Was Here a této, tak úspěšné sestavě, která se již spolu na dalších nahrávkách nikdy neobjevila.

I zbylí členové Styx se rozcházejí k sólovým projektům a další fungování kapely je v nedohlednu ...