Reakce na recenzi:

Apache - @ 18.10.2023

Na dlouhá léta (přesněji sedm) poslední řadové album Styx a de facto poslední studiovka klasické sestavy. Opět tu máme koncepční desku, tentokrát se sci-fi motivem robotů a také (pozor!) s až mrazivě věšteckou myšlenkou o vládní organizaci, snažící se vymýtit mládeži škodlivý rock and roll. Do založení PMRC (čili Parents Music Resource Center - kdo neví, ať zkusí googlit) přitom tehdy scházely ještě dva roky. Možná proto se tato idea setkala spíše s vlažným a u kritiky až s posměšným přijetím.

Mnozí rockeři a staří fanoušci navíc nevydýchali elektronikou a synth-popem šmrcnutou hitovku "Mr. Roboto" (třetí místo amerického singlového žebříčku), dnes často pokládanou za jednu z největších, ne-li přímo největší klasiku v repertoáru kapely. Krom balady "Don't Let It End" stojí za zmínku ještě Youngova úderná parádička "Heavy Metal Poisoning" se sborovým dětským skandováním (sex & drugs!) a vzteklou účou v závěru. Zbytek desky působí dnes už poněkud chladně a neživotně. (I když to může být vzhledem k výše zmíněným SF motivům chápáno i jako záměr.)

Album zdaleka nedosáhlo úspěchu svých čtyř předchůdců a narůstající třenice mezi Dennisem DeYoungem a zbytkem kapely (kdy je DeYoung zvláště Shawem obviňován, že se tlačí až příliš do popředí a prosazuje své věci na úkor tvorby ostatních) kulminují. Vše vrcholí odchodem Tommyho Shawa a přerušením činnosti až do začátku 90. let.
Hodnocení: Dávám tři hvězdičky za ty tři výše zmíněné songy, které mám všechny moc rád. A jednu navrch za DeYoungovo proroctví, které v roce 1983 vypadalo jako úsměvné sci-fi, aby se doslova jen o pár let později stalo bizarní skutečností.