Voytus - @ 11.01.2010 | #

Nemůžu tomu uvěřit, ale asi jsem jeden z mála, kdo tu poslouchá (nebo někdy poslouchal) Death. K dnešnímu dni jsou tu jen čtyři recenze, navíc jen u dvou alb. Tak se připojím.
Leprosy je druhou řadovkou této legendy death metalu. Nutno uznat, že v rámci nového žánru na metalové scéně výborně odehraná a nazvučená. Však měl také Mr. Schuldiner za sebou několik demáčů a dobře věděl, čeho chce ve studiu docílit.
Oproti prvnímu albu se stavba skladeb dost změnila, jsou složitější, promyšlenější a nepředvídatelnější. Vesměs se pohybují ve smrtících tempech, sestávají ze zabijáckých riffů, zběsilých sól (na tehdejší scéně mi vždy kytaristé Death přišli technicky vyzrálí a melodicky nápadití), Chuckova záhrobního chrapláku (na death metal překvapivě srozumitelnému), ale i melodických pasáží - jen je ta melodika poněkud zvrhlá a ne každému leze do ucha.
Zrovna na tomto albu najdeme dost písní, které se v koncertním playlistu Death držely až do jejich rozpadu - Open Casket, Pull the Plug, Choke on it nebo titulní Leprosy.
Pro fanoušky progresivní hudby Death asi nebudou - i když poslední dvě alba doporučuji všem, kteří ustojí deathové chroptění.
Každopádně jsem dnes Leprosy slyšel po dost dlouhé době a nemůžu říct, že by mě omrzelo.

Redrocker @ 12.01.2010 17:37:07 | #
Pánové, v bouřlilvé diskusi po mé recenzi na Symbolic jsem se dotazoval na kapelu, která by byla Death podobná (myšleno styl). Konečně jsem objevil pár kapel, které mne přímo nadchly.
Atheist - Unquestionable Presence 1991 (možná až trochu moc komlikovaný, někde uvádí, že jsedná o daeth metal s prvky Jazz fusion).
Sanctuary - Into the mirror black 1990(bezvadný thrash metal, zpivá zde Warrel Dane)
Sabbat - Dreamweaver 1989 (na svoji dobu solidní nářez, ale s nápady)
Podobnost s Death platí pouze u Atheist.