redrocker - @ 01.02.2009 | #

K albu jsem se dostal náhodou po doporučení kamaráda. Musím předeslat, že jsem death metalovým kapelám nikdy nefandil a vlastně dodnes jsem to nezměnil. Samotní Death přicházející na svět skrz osobu Chucka Shuldinera, totéž platí i pro odchod ze světa, jsou v mém životě tedy velkou výjimkou. Důvod je jasný, i přes vokální projev typický pro podobné soubory, který jsem opravdu nesnášel, jsem byl hned prvním poslechem velmi nadšen. Síla invence a instrumentální výkony mne opravdu omráčily. Pokud by někdo chtěl pochybovat, zda má tato parta vůbec nárok být zde mezi velikány progrocku, pak Vás prosím, dejte minimálně tomuto albu a také následovníkovi SOP 1998 šanci a zkuste jednou poslechnout. Mohutné kytarové riffy, majestátní kytarová sóla a nečekané změny rytmu mne posadily na zadek. Samotná kapitola jsou bicí nástroje, to co uslyšíte je unikátní, neznám jiného bubeníka, který kombinuje rychlost (pozor jen o tu nejde) s brilantními nápady a technickou vyspělostí, opravdu Vám spadne čelist. Myslím, že tato Human mašina se jménem Dave Hoglan má svůj poznávací styl, stejně jako jiní velikáni minulých dekád.
Od prvního úderného riffu v úvodní písni „Symbolic“ až po závěrečnou "Perennial Quest" okořeněnou geniální akustickou pasáží se nemůžete nudit, všichni zúčastnění hudebníci Vás stále dokola budou strhávat k pozornosti svými výkony. Toto album patří mezi mých deset nejoblíbenější alb vůbec. Hodně často se mi stane, že vybírám co si pustit a v hlavě mám Symbolic, těžko, velmi těžko hledám srovnatelnou kvalitu.

cantona @ 03.02.2009 22:21:28 | #
Pre Merhauta este raz: Nikdy, nikdy som nehovoril len o growlingu. Opakujem, iny pristup k spevu nie je len u metalovych zanrov. Specificke postupy sa najdu aj v jazze, modernej vaznej hudbe, minimalizme a vsade tam, kde je dolezita praca s vokalmi.
Ked vravim iny pristup k spevu, myslim tym cokolvek od recitacie a sepotu az po krik, rev a ostatne zvuky, ktore su schopni najlepsi vokalisti vyjadrit. Co sa tyka avantgardy, tak typickym prikladom su Yamataka Eye alebo napr. Jarboe. Najma svojim pristupom. Nemienim sa tym tu dalej venovat, lebo pochopit to nechces a klasicky utocis na ludi bez faktov. Pokial nechces pochopit, ze spev (vokal) sa da pozivat nie len ako tralalajkanie melodii, ale aj ako samostatny hudobny nastroj prakticky v kazdom hudobnom zanri, nemam zaujem to vysvetlovat. Su knihy o vokalnom prejave, alebo si pozri napriklad casopis Hudba, ktory vychadza na Slovensku, pisu donho hudobnici a hudobni specialisti a jedno cislo bolo venovane len spevu.

A co sa tyka tvojho pohladu na death a tvrde zanre: Death metal ovplyvnil strasne vela kapiel. Technika a stavba skladieb mnohych extremnych skladieb je neuveritelna a zasahuje uz aj do mainstreamu. To plati aj pre ine odnoze tvrdej sceny. To, ze kapely zostavaju relativne nezname, neznamena, ze nie su inspiraciou pre dalsich nasledovnikov. Je to skor lenivostou dnesnych posluchacov pozorne pocuvat a nieco hladat.

A len tak mimochodom, tu tolko ospevovana kapela Opeth ma jasne korene v death metale.