Death - Symbolic (1995)

Reakce na recenzi:

redrocker - 5 stars @ 01.02.2009 | #

K albu jsem se dostal náhodou po doporučení kamaráda. Musím předeslat, že jsem death metalovým kapelám nikdy nefandil a vlastně dodnes jsem to nezměnil. Samotní Death přicházející na svět skrz osobu Chucka Shuldinera, totéž platí i pro odchod ze světa, jsou v mém životě tedy velkou výjimkou. Důvod je jasný, i přes vokální projev typický pro podobné soubory, který jsem opravdu nesnášel, jsem byl hned prvním poslechem velmi nadšen. Síla invence a instrumentální výkony mne opravdu omráčily. Pokud by někdo chtěl pochybovat, zda má tato parta vůbec nárok být zde mezi velikány progrocku, pak Vás prosím, dejte minimálně tomuto albu a také následovníkovi SOP 1998 šanci a zkuste jednou poslechnout. Mohutné kytarové riffy, majestátní kytarová sóla a nečekané změny rytmu mne posadily na zadek. Samotná kapitola jsou bicí nástroje, to co uslyšíte je unikátní, neznám jiného bubeníka, který kombinuje rychlost (pozor jen o tu nejde) s brilantními nápady a technickou vyspělostí, opravdu Vám spadne čelist. Myslím, že tato Human mašina se jménem Dave Hoglan má svůj poznávací styl, stejně jako jiní velikáni minulých dekád.
Od prvního úderného riffu v úvodní písni „Symbolic“ až po závěrečnou "Perennial Quest" okořeněnou geniální akustickou pasáží se nemůžete nudit, všichni zúčastnění hudebníci Vás stále dokola budou strhávat k pozornosti svými výkony. Toto album patří mezi mých deset nejoblíbenější alb vůbec. Hodně často se mi stane, že vybírám co si pustit a v hlavě mám Symbolic, těžko, velmi těžko hledám srovnatelnou kvalitu.

 

PaloM @ 04.02.2009 04:17:10 | #
Mňa ťažko môže niekto tu obviniť, že držím Merhautovi stranu (určite by to ani nechcel :-)), no v tejto konkrétnej debate má podľa mňa pravdu, mám rovnaký názor aj skúsenosti, za 36 rokov som už čosi počul. Myslím, že debata je celkom kultivovaná a dúfam, že to tak zostane - Merhaut sa vie inak rozparádiť :-)). Úplne vecne: vôbec tu nejde o konfrontáciu alebo nemodernosť pohľadu na rôzne typy spevu. Ani neuberám právo na existenciu growlingu.
Mňa to proste vyrušuje a hotovo. Dočasne som videl zmysel najmä u symfo-metalu v štýle piesní Kráska (jemný hlások) a Zvíře (chrochťák), čo mi ale pripadalo na pobavenie (humorné) a tým sa zrejme minul prvotný zámer skladateľa. Symfo-metal však považujem za žáner bez ďalšieho vývoja, už len tie Krásky ma lákajú...že, Sharon den Adel (i keď vznikli pekné veci, väčšinou s progresom málo spoločné, čo mne nevadí).
Ja som sa k takým kapelám dostal cez brata Jurka (už som to tu písal). Najskôr hrôza (Napalm Death and spol.), potom prešiel k ľahším (Therion, W.Temptation, slovenské, české kapely) a to ma zaujalo. No, a tu chalani dali dobré typy (Opeth, naposledy Death). Ostatné som napísal v predošlých reakciách. Takže mať názor na niekoho, kto pri growlingu "nechrochtá blahem", že ustrnul vo vývoji a trvá na starých tradíciách (parafrázujúc klasika): "pánové, to je hluboké nedorozumění".


Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0118 s.