redrocker - @ 01.02.2009 | #

K albu jsem se dostal náhodou po doporučení kamaráda. Musím předeslat, že jsem death metalovým kapelám nikdy nefandil a vlastně dodnes jsem to nezměnil. Samotní Death přicházející na svět skrz osobu Chucka Shuldinera, totéž platí i pro odchod ze světa, jsou v mém životě tedy velkou výjimkou. Důvod je jasný, i přes vokální projev typický pro podobné soubory, který jsem opravdu nesnášel, jsem byl hned prvním poslechem velmi nadšen. Síla invence a instrumentální výkony mne opravdu omráčily. Pokud by někdo chtěl pochybovat, zda má tato parta vůbec nárok být zde mezi velikány progrocku, pak Vás prosím, dejte minimálně tomuto albu a také následovníkovi SOP 1998 šanci a zkuste jednou poslechnout. Mohutné kytarové riffy, majestátní kytarová sóla a nečekané změny rytmu mne posadily na zadek. Samotná kapitola jsou bicí nástroje, to co uslyšíte je unikátní, neznám jiného bubeníka, který kombinuje rychlost (pozor jen o tu nejde) s brilantními nápady a technickou vyspělostí, opravdu Vám spadne čelist. Myslím, že tato Human mašina se jménem Dave Hoglan má svůj poznávací styl, stejně jako jiní velikáni minulých dekád.
Od prvního úderného riffu v úvodní písni „Symbolic“ až po závěrečnou "Perennial Quest" okořeněnou geniální akustickou pasáží se nemůžete nudit, všichni zúčastnění hudebníci Vás stále dokola budou strhávat k pozornosti svými výkony. Toto album patří mezi mých deset nejoblíbenější alb vůbec. Hodně často se mi stane, že vybírám co si pustit a v hlavě mám Symbolic, těžko, velmi těžko hledám srovnatelnou kvalitu.

redrocker @ 04.02.2009 07:11:41 | #
Pro: cantona
Díky za inspiraci, začnu pátrat.

Pro všechny ostatní, téma "chraplák"
Na začátku jsem psal, že nemám rád vokální projev death metalu (Morbid Angel, Decide apod.), ale zpěv Chucka Chuldinera jsem si oblíbil. Podle mne u něj na zmiňovaném albu Symbolic o typický chraplák nejde a nedokážu si představit, že by na tomto albu byl zpěv typu Ian Gillan.