Reakce na recenzi:

Snake - @ 21.02.2014

Druhé studiové album, které se na pultech prodejen objevilo v roce 1987 a sám Satriani nejspíš malinko byl vykulený z toho, jak dobře se prodávalo. Byl to velký krok vpřed a barman Satch tady namíchal "šmakulózní" koktejl s přesně vyváženým poměrem kytarové ekvilibristiky a chytlavých melodií.Najednou to tak nebyla záležitost jen pro odborníky a hudební fajnšmejkry, ale i pro nejširší rockovou veřejnost, která kytaru v životě nedržela v ruce.

Dali by jste si melodickou pecku s přímočarým tahem na branku ? Máte ji mít, zde v podobě otvíráku Surfing with the Alien, dupárnách Ice 9 a Lords of Karma, jak břitva ostré Satch Boogie, nebo parádní riffovačce a asi největšího šlágru na desce Crushing Day.

Máte chuť na srdcervoucí baladu, kdy Satriani ze svého nástroje doluje tóny tklivé tak, že ženy pláčou a zjihlí statní mužové šťourají smítko z oka ? Ale prosím, zvolte předvolbu č. 4 - Always with Me, Always with You, nebo č. 10 - Echo.

Obě polohy, tedy tu jemnější i ostrou, nabízí sedmá Circles a tracklist pak doplňují pompézní Hill of the Skull s výbornou miniaturkou Midnight.

Zkrátka a dobře, osmatřicet minut poctivé a ryze instrumentální kytarové jízdy. Tohle album bylo prvním, které jsem od Satche slyšel, na cd mám ho už léta letoucí a sóla znám skutečně zpaměti. Malou výtku bych tak měl jen ke stále ještě poněkud syntetickému zvuku, následující deska Flying In A Blue Dream je v tomto směru daleko lepší.
4,5.