Petrucci - @ 23.07.2009 | #

Dream Theater se nám začínají opakovat a hodně, dalo se to sice čekat, jelikož jejich styl není nafukovací, ale mrzí mě to i tak. Navíc je tohle první album, které mě většinu času nudí. Nad průměr vyčnívá halekačka "A Rite of Passage", sladká (možná až moc) Whiter a "The Best of Times". Jinak se na CD nenachází nic, co bych od DT neslyšeli už dříve, navíc v mnohem lepší formě. Velká škoda. Za dvě hvězdičky, jednu přihodím navrch za osobní sympatie.

Voytus @ 23.07.2009 12:53:31 | #
Nejvíce mě mrzí omýlání stejných postupů, většinou se totiž dají přesně odhadnout melodické linky, průběh skladby, změny, sóla. Pro mě jsou takhle schématické tři poslední desky DT. Ale neřeším to, dobrých alb vydali v 90. letech několik, Awake nebo Scenes můžu pořád. Takže tak.
A také pořád stejná produkce, čekal bych v tomto ohledu také nějakou invenci.
Ke druhému disku s převzatými písněmi se radši nebudu vyjadřovat.