Dream Theater - Black Clouds & Silver Linings (2009)
Reakce na recenzi:

Dream Theater se nám začínají opakovat a hodně, dalo se to sice čekat, jelikož jejich styl není nafukovací, ale mrzí mě to i tak. Navíc je tohle první album, které mě většinu času nudí. Nad průměr vyčnívá halekačka "A Rite of Passage", sladká (možná až moc) Whiter a "The Best of Times". Jinak se na CD nenachází nic, co bych od DT neslyšeli už dříve, navíc v mnohem lepší formě. Velká škoda. Za dvě hvězdičky, jednu přihodím navrch za osobní sympatie.
Petrucci @ 23.07.2009 13:12:40 | #
Tak oni už před tímhle CD hráli covery, mimo jiné i na progboard uvedené, např. Master of Puppets, The Number of the Beast nebo The Dark Side of the Moon.
Ad Shattered, to je to dokončení pentalogie o anonymních alkoholicích, a jelikož je poslední, tak se dalo čekat, že bude poskládána výhradně z těch útržků z předchozích částí.
A jinak, Portnoy i Petrucci jsou metalisti (nemyslím nijak hanlivě), zvlást Mike má Ipod narvaný Metallicou, Panterou, Machine Head apod. Někde se to projevit muselo.
A ještě bych zareagoval na tu "kritiku" posledních tří alb. Octavaria se to, dle mého, netýká, to je vynikající, svěží rocková deska, velice odlišná od Systematic nebo právě Black Clouds.