Petrucci - @ 23.07.2009 | #

Dream Theater se nám začínají opakovat a hodně, dalo se to sice čekat, jelikož jejich styl není nafukovací, ale mrzí mě to i tak. Navíc je tohle první album, které mě většinu času nudí. Nad průměr vyčnívá halekačka "A Rite of Passage", sladká (možná až moc) Whiter a "The Best of Times". Jinak se na CD nenachází nic, co bych od DT neslyšeli už dříve, navíc v mnohem lepší formě. Velká škoda. Za dvě hvězdičky, jednu přihodím navrch za osobní sympatie.

miksteiner @ 24.07.2009 21:11:44 | #
Chyba je že většina z vás vůbec nepochopila jejich přístup ke hraní a skládání hudby. Oni od začátku těžili z odkazů svých oblíbenců a vůbec to neskrývali. Naopak o tom často mluvili a mluví. To proč jejich desky měly takový úspěch bylo díky jejich úžasné kreativitě pracovat s těmito vlivy a v neposlední řadě v jejich umění ovládat dokonale své nástroje. Nedá se také říct, že by někdy vyčerpali své nápady. To je jen pocit mnoha jejich fanoušků. Oni jen dělají to co je baví. Věřím, že by nikdy DT neoznačily jakoukoli svou desku za naprosto originální a něco neslýchaného. A to i desky které většina z vás za takové považujete. Pokud však bude kdokoli neustále řešit jejich originalitu a to že se snad opakují, věřte že to nikam nevede. Oni jsou vlastně takoví jaké si je udělali fanoušci. Já osobně si užívám každou jejich desku a přesto že mám mezi nimi více či méně oblíbené tak jakékoli soudy jsou bezpředmětné.