Petrucci - @ 23.07.2009 | #

Dream Theater se nám začínají opakovat a hodně, dalo se to sice čekat, jelikož jejich styl není nafukovací, ale mrzí mě to i tak. Navíc je tohle první album, které mě většinu času nudí. Nad průměr vyčnívá halekačka "A Rite of Passage", sladká (možná až moc) Whiter a "The Best of Times". Jinak se na CD nenachází nic, co bych od DT neslyšeli už dříve, navíc v mnohem lepší formě. Velká škoda. Za dvě hvězdičky, jednu přihodím navrch za osobní sympatie.

miguel7 @ 31.08.2009 19:18:13 | #
Stejně tak jako DT hrajou dokola slyšené a ohrané a lidi tím baví, tak koukám že diskuze kolem Dt jsou stále stejné a lidi se tím stále baví:) chtěl bych jen přidat svuj postřech. Neexistuje "dobrá" hudba pro všechny. Je to nedefinovatelné. Je to jen požitek jako jídlo a neznamená že co se líbí většině lidí, že to je hned dobrý.
Já začínal u progrocku 70. let a až pak jsem narazil na DT a věděl jsem hned oč jde. I přesto když vím odkud vítr vane, je rád poslouchám a to jen proto, že ve mne vyvolávají emoce a mrazení, což z požitku dělá prožitek a je mi úplně u p... jestli s tím přišli o dvacet let dřív tamti a nebo to je jen variace na tamto. Vždyť to není vubec duležitý pokud mi je u toho dobře