Reakce na recenzi:

mct - @ 03.03.2005

Historie skupiny Progress Organization/ Barnodaj je poněkud spletitá. V době vzniku alba Mauglí skupina vlastně už neexistovala a bývalí členové se sešli jen ve studiu. Přesto mělo album úspěch, hudebníci se pak dali znovu dohromady a pod názvem Progres 2 pokračovali v kariéře (v poněkud pozměněné sestavě).
V úvodní instrumentálce Džungle a v závěrečném Osudu hostuje Jiří Burian na sitár a tím nám evokuje krajinu ?hlavního hrdiny?. Album Mauglí ale není tak úplně monotematické, texty na sebe nijak nenavazují a některé s džunglí nemají nic společného, např. Tutový typ o houpacím koni Faun a nebo má oblíbená Kamarád Gramofon: ?Můj kamarád/ Už nechal hraní/ Chce v důchodu být/ Však na každý pád/ Nemá zdání/ Jak prázdný mám byt?? s nádhernými sbory v refrénu.
Tady na PGF si můžete poslechnout titulní skladbu Mauglí, která rozhodně není špatná, mně ale připadají zajímavější skladby: Bezedná tůň, Dopis v láhvi, Štěstí nebo Osud (a Kamarád Gramofon).
K albu patří i textová příloha (vložená), jsou tam ale texty jen čtyř skladeb: Prám z trámů, Bezedná tůň, Strach, Mauglí. Inu, je to taková česká cesta?

Přestože se dá o tomto albu říci, že patří k tomu nejlepšímu a nejvýznamnějšímu, co u nás ve své době vzniklo, tak si ho koupíte jen těžko. Tuším, že někdy začátkem 90. let se mělo pár kousků na CD objevit, ale dnes na něj v obchodě docela určitě nenarazíte. Nám, co vlastníme LP, nezbývá nic jiného, než pečovat o kamaráda Gramofona, aby se mu nezachtělo důchodu?