Reakce na recenzi:

horyna - @ 05.10.2016

Broken China je pro pravověrné obdivovatele Pink Floyd zkrátka povinností, sám jsem se o tom přesvědčil až zcela nedávno. Wrightův vklad se vždy tak nějak přehlížel a podobně jako v Beatles jiní, stál i on až daleko za hlavní skladatelskou dvojicí. Ukrývá se tu překrásná hudba, na které je poznat že komponoval klávesák a ne třeba kytarista. Rickův nástroj na mnoha místech vytváří nádherné a dojemné scénérie, které posluchač znalý tvorby velkých Floydů měl už možnost mnohokrát ochutnat. Zde ale není jeho umění podřízeno vyším hudebním cílům, často prosazovaným Wattersem, ale ono kouzlo tajemna a okamžiku je hlavním motorem a prvotním článkem desky a je to sakra znát.

Ukrývá se tu mnoho pouze instrumentálních ploch laborujíciích v myšlenkových hladinách autora a svými podmanivými tóny a rytmy si dokáží získat srdce naladěné na emotivní strunu.

Z alba jako nedělitelného celku vynikají a svou nádherou potvrzují jedinečnou devízu muzikanta- druhá, uhrančivá a vokálně dojemná Night of a Thousand Furry Toys, i Hidden Fear- jež doširoka otevírá krásně nehostinné skotské dálavy. Samplované Rickovy dozvuky v Satellite, Gilmourovským melancholickým obdobím protnuta Woman of Custom. Pesimistické instru číslo Black Cloud a k nejgeniálnějším patří smuteční Reaching for the Rail s božskou Sinéad O'Connor, vskutku dosti podmanivá píseň. Výpravná Along the Shoreline- kde akustické tóny jemně kloužou za doprovodu zasněného Rickova vokálu a Sinéad ještě jednou v závěru Breakthrough.

Pink Floyd poslouchám už dlouhá léta, k nákupu tohoto pokladu jsem se pořád nemohl jaksi dokopat, až přišla ta pravá doba, nálada a pocit potřeby "tohle" vlastnit. V přítomnu právě převážil jiný pocit, pocit spokojenosti s dílem které svou romanticky rozervanou duší dokáže zcela nasytit a uspokojit.