Zdeněk - @ 04.07.2009 | #

Hned první skladba tohoto alba - Sympathy For The Devil- napovídá,že tohle bude po čertech dobrá deska.
A taky že ano! No Expectations - blues s výnikajícím Brianem Jonesem u slide kytary naznačuje
směr,kudy že se bude vetšina skladeb ubírat.
Dear Doctor je sice trošku parodii na country ale hned v následující Parachute Woman Stones potvrzují
nastolený bluesový charakter alba.Je zbytečné vyjmenovávat všechny skladby této desky avšak Street Fighting Man a Factory Girl jsou vedle Sympatie k dáblovi kmenovými součástmi koncertního repertoáru Stounů dodnes.Za zmínku však určitě stojí Salt Of The Earth s gospelovým sborem v pozadí.Nádherné spojení drsných hochů se souborem provozujícím duchovní hudbu končí jednu z nejlepších desek v historii Rolling Stones. Jo v roce 68 se děly věci.....
Jednoznačně plný počet hvězd.

Zdeněk @ 25.06.2011 09:40:08 | #
ad Mohyla/ souhlasím, já jsem šel při poslechu
stoneovských alb jaksi pozpátku, takže mi chvíli trvalo objevit tohle album, ikdyž Sympatii k ďáblovi jsem znal již z pražských koncertů Stones, což byl vždy jeden z jejich vrcholů