murphy - @ 09.04.2013 | #

Deska se narodila v hudebně velmi plodném roce 1973 a měla za úkol pokusit se navázat na předchozí dvě veleúspěšné a asi vůbec nejlepší alba skupiny Sticky Fingers a Exile On the Main Street.
Atmosférou na mně působí jako trochu zklidněné po velmi hektickém předchozím období. Jako nejvýraznější se mi zdají nádherné balady Coming Down Again, Can You Hear The Music a především Angie, opravdový komerční megahit. Trochu mi vždycky vadilo, že když už pustí nějaká komerční rozhlasová stanice něco od Stounů, zaručeně to bude Angie - tu přece všichni znají. A co je masově oblíbené je podezřelé. Specialista v tomto je myslím radio Beat, které se se svojí nepříjemně podlézavou dramaturgií snaží v pečlivě vybrané cílové skupině vzbudit falešný dojem, že neposlouchají nějaký komerční popík pro páprdy, ale opravdu tvrdou muziku, jako za mlada. Ale zpět k Angie - při pozorném poslechu musím doznat, že se jedná o výjimečnou záležitost, skutečný majstrštyk z dílny Jagger/Richards. Skladba nechybí snad na žádném pořádném výběru a je pochopitelným pilířem také na koncertech. Ze svižnějších kousků jmenujme Heartbreaker nebo Silver Train. Skoro v každém kousku nás provází piano, nezahálí ani horna sekce. Goats Head Soup je příjemná rokenrolová deska ozdobená výrazným hitem. 4*.

murphy @ 10.04.2013 07:03:53 | #
zdravim, schopnosti Taylora neumim uplne ohodnotit, nejsem kytarista a na tech nahravkach se Stounama bych si asi ve vetsine pripadu netroufl rozlisit kdo co hraje, ale desky z obdobi kdy tu pusobil mam nejradeji. To hodnoceni je samozrejme vselijake, my rekneme "mladsi" rocniky mame asi trochu nevyhodu v tom, jak se k deskam ze 60. a 70. let dostavame vlastne zpetne a jeste vselijak napreskacku, takze asi chybi ten pohled cloveka, ktery to tenkrat sledoval v primem prenosu... Tak se stava ze mam oblibenou desku, ktera se mi dostala od dane kapely do rukou jako prvni, a i kdyz mam k dispozici celou diskografii, nebyva cas nebo chut si to cele projit chronologicky.
Delka Exilu mi vubec nevadi, ale jinak je to u poslednich desek (Voodoo a vys), tam mi ta stopaz kolem 60-70ti minut prijde prehnana, u kazde bych tak pet skladeb skrtnul.
Star Star jsem nejak zapomenul vyzdvihnout, je vyborna.