Rolling Stones, The - Goats Head Soup (1973)

Navázat na tak dobré a v mnoha ohledech jedinečné dílo Exile on Main St., se kterým stanuli Rolling Stones na svém vlastním vrcholu, musel být obtížný úkol. Pokud se na to dívám zpětně, vypadá to tak, pokud se ale vtěsnám do doby, kdy desky vznikly, můžu odhadnout, že rozdíly nebyly tolik zřetelné a zavedená a úspěšná kapela pouze pokračovala v dalším skládání nového materiálu. Do studia si "odskakovala" pravidelně každý rok. Situace v kapele sice byla malinko vypjatější, a to zejména díky různým excesům především na kokainu "ujíždějícího" Keitha Richardse. Skládání nového materiálu často probíhalo odděleně s novými pravidly - každý sám za sebe. Dobová kritika desku označila jako přešlapování na místě a celkově se mluvilo o prvním zklamání po hodně dlouhé době. Jenže z dnešního pohledu tohle album stále náleží k té slavné řadě "Stounů" z první poloviny sedmdesátých let.

Nejprve vyšel nový singl Angie, který vzbudil bouřlivé reakce, a to na obou stranách názorového spektra. Celé řadě lidí se konvenční balada líbila, hodně jich však podbízivou píseň odsoudilo a stárnoucí kapela tímto kusem ještě více dezorientovala rockovou veřejnost, tehdy značně zmatenou nejistou budoucností jejich idolů. Byl to čistý střední proud, který kritika ve své době naprosto smázla. S odstupem pětačtyřiceti let je však skladba řazena mezi největší hity "Stounů". Na Goats Head Soup dnes najdeme celou řadu výborných songů. Jako první bych vybrala dravý rockový kus Heartbreaker, dál klavírní boogie Silver Train - ten se rozpomíná na desku předešlou. Vláčně hypnotizující věc Can You Hear the Music? Špatná není ani efektní plíživá píseň Dancing with Mr. D, která se ale pro úvod moc nehodí a dává tak jasný impuls posluchači, že časy se začínají měnit. Podobná, i když přece jen zajímavější je dvojka 1000 Years Ago.

O zvuk se znovu postaral Jimmy Miller. Hlavně díky singlu Angie se v Americe dostalo desce trojnásobné platiny a krasojízda "Stounů" mohla vesele pokračovat dál.
reagovat

pinkman @ 20.01.2019 17:38:21
Terko souhlasím s tebou. Výborná deska, která úspěšně navázala na platinové žně s Exile. Angie je úžasná balada, bláboly o jejím komerčním přesahu mě v dnešní pralinkové době připadají úsměvné.

PaloM @ 21.01.2019 09:08:11
Tento album nepoznám, preto nemôžem hodnotiť. Ovšem Angie, tak ako píše pinkman, to bol extra super hit. A pre mňa je dodnes. Pamätám, že na našich študentských diskotékach (stredná škola) boli Angie a o dva roky mladšia Love hurts (Nazareth) najobľúbenejšie piesne.

PaloM @ 21.01.2019 09:18:20
Srandovný obal Angie >> odkaz

Jarda P @ 21.01.2019 11:42:20
Goat´s Head Soup se mi líbí jen o chlup méně než jejich nejlepší deska Sticky Fingers, naopak Exilu se snažím přijít na chuť už 40 let. Angie nesměla chybět na žádném mejdanu a dodnes se mi neoposlouchala.

Martin H @ 21.01.2019 16:26:25
Včera jsem si tuto fošnu po dlouhé době připomněl. Kvalit Sticky Fingers podle mě nedosahuje, ale i tak je na ní dost zajímavých songů.Pravdou je, že ten bluesový spodní proud se tímto albem začíná vytrácet.

Hikoki777 @ 21.01.2019 17:01:59
Jarda.P: Mám to naprosto stejně, akorát s tím rozdílem, že Sticky Fingers je naprosto výjimečné,a pak dlouho nic.Goats Head Soup jsem v pubertě dost poslouchal a teď se k němu vracím.Exile mě taky nic neříká.

horyna @ 29.03.2019 07:21:15
I Goats Head Soup se pořád nese na vlně čtyř famózních předešlých nahrávek. Mám z ní rovnaký pocit jako z Exile. Pro mne další fantastická deska Stounes. Pět jak vyšitých.

VaclavV @ 27.09.2020 09:05:21
Co byste řekli, že má vyobrazovat obal této desky? :-)

dan @ 27.09.2020 19:46:36
pipku?

VaclavV @ 28.09.2020 06:56:07
Taky ji tam vidím, ale nikde jsem info nenašel, tak by mě zajímalo, jestli nemám jen divokou představivost :-D

adam @ 28.09.2020 09:40:31
>> odkaz

Tu je vsetko vysvetlene.... Pozrite si vsetky obrazky a uvidite ze o co ide.

The album cover was designed by Ray Lawrence and photographed by David Bailey, a friend of Jagger's who had worked with The Rolling Stones since 1964. The portrait of Jagger on the front cover was approximately life size in the original 12-inch LP format. Jagger was reluctant to be shot enveloped by a pink chiffon veil, which Bailey said was meant to look like "Katharine Hepburn in The African Queen". The album's gatefold has all the band members wrapped around a similar fabric.[14][15]

Tolko citat z Wikipedie... cize ziadna kundovina.

Deska se narodila v hudebně velmi plodném roce 1973 a měla za úkol pokusit se navázat na předchozí dvě veleúspěšné a asi vůbec nejlepší alba skupiny Sticky Fingers a Exile On the Main Street.
Atmosférou na mně působí jako trochu zklidněné po velmi hektickém předchozím období. Jako nejvýraznější se mi zdají nádherné balady Coming Down Again, Can You Hear The Music a především Angie, opravdový komerční megahit. Trochu mi vždycky vadilo, že když už pustí nějaká komerční rozhlasová stanice něco od Stounů, zaručeně to bude Angie - tu přece všichni znají. A co je masově oblíbené je podezřelé. Specialista v tomto je myslím radio Beat, které se se svojí nepříjemně podlézavou dramaturgií snaží v pečlivě vybrané cílové skupině vzbudit falešný dojem, že neposlouchají nějaký komerční popík pro páprdy, ale opravdu tvrdou muziku, jako za mlada. Ale zpět k Angie - při pozorném poslechu musím doznat, že se jedná o výjimečnou záležitost, skutečný majstrštyk z dílny Jagger/Richards. Skladba nechybí snad na žádném pořádném výběru a je pochopitelným pilířem také na koncertech. Ze svižnějších kousků jmenujme Heartbreaker nebo Silver Train. Skoro v každém kousku nás provází piano, nezahálí ani horna sekce. Goats Head Soup je příjemná rokenrolová deska ozdobená výrazným hitem. 4*.
reagovat

Petr Gratias @ 09.04.2013 20:33:57
Zdravím, Murphy....
no přiznám se, že já bych s hvězdičkami
na Goats Head Soup víc šetřil.
Po Sticky Fingers a Exile On Main Street bylo toto album pro mě zklamáním a v jistém slova smyslu to alespoň pro mne začalo jít se Stones z kopce.
ANGIE je krásná balada (možná trochu profláklá, ale mě to nevadí) a snesu i SILVER TRAIN, ale zbytek? Nevím.....
Rovněž si myslím, že nejlepší kytarista v Rolling Stones, kterého měli byl MICK TAYLOR. Bohužel Jagger And Richards (na rozdíl od Johna Mayalla) mu neposkytli prostor, který si zasloužil. Asi jsem to už někde psal, ale ani tady není pro mě dost čitelný.

nowhere_man @ 09.04.2013 20:41:31
Ja som zas zvláštny exemplár, pretože pre mňa ako jedného z mála fanúšikov Stones je album Exil on main street priemerný album po vynikajúcich počinoch. Dokonca mám radšej aj Their satanic majestic request. Ale práve Goats head soup a ďalšie dva albumy mi chuť napravili... Skrátka Exil na to ako je vychvaľovaným albumom, mi až na pár skladieb nesadol... V tom je vidno tu krásu hudby, aká je subjektívna. Inak som fanúšik Stounov, žiadny album pre mňa od nich nie je prepadák, len niektoré mám menej obľúbené.

OHNOTHIMAGEN @ 09.04.2013 21:37:51
Jakožto dlouholetý stounofil (už devatenáct let?) se taky přidám.
Bohužel zrovna GOATS HEAD SOUP nepatří jako celek mezi mnou favorizovaná alba - obsahuje podle mě dost vaty, opravdové skvosty jsou zde jen tři: "Coming Down Again", "Angie" a nepřekonatelný "Starfucker", jehož absence na best-ofkách mě permanentně hněte :-)
Třeba úvodní písnička a "Doo Doo Doo Doo Doo" jsou vyložené jarabákoviny a "Hide Your Love" si dovedu dost dobře představit kupříkladu na BETWEEN THE BUTTONS, tam by se mezi těmi říkankami docela dobře vyjímala :-)

Stejně jsem na tom i s následujícím albem, kde jsou výborné opět jen tři, maximálně čtyři písně (4, 5, 7, 10) a zbytek je někde jinde...
(Ovšem oproti tomu, co pak vyšlo v roce 1980, je to pořád ještě dobré.)

EXILE jsem coby čtrnáctiletý silně žral, dnes mi deska přijde přespříliš dlouhá, i když na ní jsou vynikající věci (u mě vedou skladby 1, 5-10, 14, 15, 17), ale přece jen v porovnání s třemi předchozími studiovými počiny je z těch tří... no "nejslabší" se říct nedá, to by byla hodně silná káva, ale zkrátka BB, LIB a SF mám radši.

Jarda P @ 10.04.2013 06:37:50
Pokud je pro mne nejlepší deskou RS Sticky Fingers, tak Goat´s Head Soup řadím jen o trošku níž, stejně tak It´s Only RNR. Naopak Exile dodnes poslouchám víceméně z úcty k mistrům, za 40 let jsem mu příliš na chuť nepřišel.Ve sbírce mám vše od Out Of Our Heads po It´s Only..., pak dlouho nic a zase až Steel Wheels, Voodoo Lounge a Bridges To Babylon. Ostatní mě nezaujaly.

murphy @ 10.04.2013 07:03:53
zdravim, schopnosti Taylora neumim uplne ohodnotit, nejsem kytarista a na tech nahravkach se Stounama bych si asi ve vetsine pripadu netroufl rozlisit kdo co hraje, ale desky z obdobi kdy tu pusobil mam nejradeji. To hodnoceni je samozrejme vselijake, my rekneme "mladsi" rocniky mame asi trochu nevyhodu v tom, jak se k deskam ze 60. a 70. let dostavame vlastne zpetne a jeste vselijak napreskacku, takze asi chybi ten pohled cloveka, ktery to tenkrat sledoval v primem prenosu... Tak se stava ze mam oblibenou desku, ktera se mi dostala od dane kapely do rukou jako prvni, a i kdyz mam k dispozici celou diskografii, nebyva cas nebo chut si to cele projit chronologicky.
Delka Exilu mi vubec nevadi, ale jinak je to u poslednich desek (Voodoo a vys), tam mi ta stopaz kolem 60-70ti minut prijde prehnana, u kazde bych tak pet skladeb skrtnul.
Star Star jsem nejak zapomenul vyzdvihnout, je vyborna.

zdenek2512 @ 10.04.2013 07:14:28
V případě této desky souhlasím s Petrem Gratiasem. Na deskách Goat Head Soup, It´s Only Rock´n´Roll Black And Blu jsou jsou vždy 3 4 pěkné skladby a zbytek je vata. Sticky Fingers a Let It Bleed jsou asi jejich nejlepší desky. Exile je skvělé album, ale musí si na něj posluchač zvyknout. Mně se na něm hodně líbí právě Taylorova skladba Ventilator Blues. Z těch dalších desek do Steel Wheels jsou skvělé Some Girls a Tatoo You tam je míň té vaty.

fo-ol @ 11.04.2013 14:33:52
Kozí hlava je určitě výrazně(!) slabší než předchozí čtveřice alb, to je myslím jasné, stejně jako to že Mick Taylor byl technicky nejlepsim kytaristou který kdy Stones prošel, leč (aniž bych tím chtěl jakkoliv snižovat jeho přínos k nesmrtelnému Exilu) do kapely se příliš nehodil, vizáží počínaje. Z kozí hlavy bych nicméně krom nesmrtelné Angie vyzdvihl masově opomíjenou baladičku Winter - dostala mne hned na první dobrou a i když se časem lehce oposlouchala, pořád ji mám ve svém soukromém Stouním best...

martin69 @ 26.02.2014 09:58:05
Mám podobný názor. Pokud by to šlo, klidně bych i půl hvězdičky přidal.

Toto asi moje obľúbené album od tejto kapely. Posudzovanie hudby je veľkej miere vec subjektívna a človek často krát posudzuje hudbu podľa emócií ktoré v ňom vyvoláva. Ja som prvý krát počul tento album, čuduj sa svete v Oriente. Konkrétne v emiráte Kuwait. Jeden Kanaďan to mal, tak som si to požičal. Nikdy nezabudnem, že úplne zhodou okolností som v jednej reštaurácii tam videl plagát Rolling Stones s Mickom Taylorom, ktorým tam trčal asi od tých čias. No úplna haluška. Čo sa týka muziky, vôbec dosky urobené s Taylorom považujem za najlepšie, čo sa tejto kapely týka. Samozrejme je tam veľa hostí - dychové nástroje, klávesy, perkusie. Prvá skladba Dancing with Mr.D zaujme tvrdým riffom a má charakter poriadne dekadentného rockového kúsku. Druhá skladba 100 years ago je moja najobľúbenejšia, je tam asi najlepšie gitarové sólo v histórii kapely. Mick Taylor by si zaň zaslúžil medailu. Nejde tu o virtuozitu, ako o atmosféru. Comin down again je úžasný slaďáčik vhodný ópiatovú relaxáciu s dobrými kamošmi. Doo doo, atď. je jedna zo známejšich vecí z albumu. Angie netreba predstavovať. Za zmienku stojí dobrá pomalá vec Winter, tiež s pekným gitarovým sólom. Can you hear a music? je úplne perfektná, s mystickou atmoférou Orientu. Fakt dobré. Ostatné skladby, ktoré som nespomenul ma nezaujali. Celkovo je tento album, nahrávaný na Jamajke, vynikajúci atmosférou a aj inštrumentálne je to na Stones o.k. Vrele doporučujem.
reagovat

Borek @ 17.12.2009 11:29:36
Vítej na Progboardu! Protože ses rozhodl zaregistrovat, šlo k Tvému profilu přiřadit i včerejší recenze, máš je tam tedy všechny a věřím, že budou přibývat další. Snad Tě neodradí ani malá technická: nešlo by je psát v nějakém neorientálním programu, aby po jejich přenesení sem nedocházelo k roztodivným dělením slov? Dík za pochopení.
Jo, a taky mám od Stounů nejradši desky s Taylorem.