Reakce na recenzi:

horyna - @ 06.03.2016

Neměli to tenkrát chlapci lehké,na novém startu,s odlivem Fišovských fanoušků,s neznámým pěvcem zcela odlišným od předchůdce i s pomalu se měnícím stylem a směřováním jejich hudby.Zvládli to ale víc než důstojně,navíc se zvukem ne zrovna typickým pro tu dobu,velká poklona pánové.

Skoro pompézní úvod a Rotheryho sólo nás naplno vtahuje do děje a že se to skladbě daří,o tom není pochyb,zvuk akustické kytary hladí po duši a mi stoupáme k nebi.Přes překrásnou baladicku Easter se sbory jak od Clannad se dostáváme a kříznější trojce.Poté už Marillion svou pocitovou muziku rozlévají ke svým fanouškům mírou vrchovatou,všímáme si krásné Trewavasovy basové figury a kytarového sóla z řady dokonalých.Skladba se po půli láme a klávesové běhy jen umocňují dobrý pocit z písně.
Holloway girl-dynamická exploze kolem.A je tu Berlin-volume cestuje vzůru,Rothery čaruje na šestistrunce,Hogarth ukazuje jak významná to byla volba získat si právě jeho,přichází saxofonové sólo a je tu opět pocit nevýslovného štěstí rozlévající se do srdce,pravý monolit.After me oplývá kouzelnou atmosférou,Trewavas je bůh :-)to co on dává celku je nezpochybnitelné,přidává se Kelly a spokojenost je na místě.S Hooks on you se vám bude chtít tančit,podupávat si,prostě si užívat tu skvělou nakažlivou atmosféru.
Vrchol-The Space-rozlévá se do žil postupnými dávkami kláves a zpěvu který povznáší nad hranice nekonečna,stojíme na samém vrcholu,rozhlížíme se do vesmírných dálav a přejeme si zde zůstat navěky.Hypnotizmus vyzařuje z každého tónu,až středověký chorál s Rotheryho sólem nás přenáší kamsi na druhou stranu.
Bravo,jsem nesmírně spokojen a nadšen!!!