Reakce na recenzi:

horyna - @ 19.03.2016

Afraid of Sunlight patří v mém osobním žebříčku desek kapely na přední příčky. Reprezentuje (ty pravé) Marillion na cestě hledání, je naplněno pocity, emocemi a touhou dělat překrásnou hudbu, hudbu vycházející přímo ze srdce. Vyšlo teprve rok po zcela odlišném až intimním Brave, jako by chtěli pánové poukázat na odlišný skladatelský proces. Tvořivá schopnost a invence souboru rostla raketovým způsobem vzhůru, prozkoumávání nových horizontů a nových zvuků, toť krédo kapely nalézající se i zde.

Gazpacho- uvozuje zvuk bouřící arény, tepající rytmus baskytary protkaný zvonivými akustikami přináší tu pravou atmosféru hned od počátku.
Cannibal surf babe- první vlaštovka nakukující do neprozkoumaných poloh je provázena originálními klávesami a samplovými zvuky, Hogarthův proměnlivý hlas moduluje skladbu do až extatických poloh, které vyustí v tanečním rytmu.
S Beautifu-přichází hitové ambice, skladba se nese na křídlech posmutnělých akustických kytar a plačtivém vokálním projevu, její krása a nesmělost zahalena do mohutného zvukového kabátu patří ke stěžejním dílům kapely.
Afraid of sunrise- leč také pomalá, avšak zcela opačného ražení než předešla, za zvuků klasické kytary, jemných kláves a bicích, odkrývají nám pánové svou niternou polohu.
Out of this world- největší srdcovka zde, famózní kus u kterého vždy tajím dech, emoce se valí v přívalech akustických kytar jež sáhají za hranice nekonečna, snová až vesmírná atmosféra podtržena Hogarthovým srdceryvným projevem je neskonale hmatatelná, když vzápětí vyplouvá na povrch Rotheryho lahodné sólo pocit štěstí je dovršen.
Afraid of sunlight- v podobném duchu jako její příbuzná čtvrtá, jen s více explodujícím refrénem.
Beyond you- opět něco nové v tvorbě kapely, experimentuje se zde s velkým množstvím zvuků, vokálních poloh, skladba střídá různé dynamiky, kapela objevuje nepoznané, vše ale drží pevně v rukou Ian Mosley, jehož rytmické cítění je zde obdivuhodné.
King- velice vkusná a originální věc, začíná opět v mírnějším tempu, postupně nabírá na obrátkách a exploduje s příchodem elektrických kytar a strhává prostřednictvím bubenického sóla, po něm přichází velké uvolnění a Hogarth s Rotherym vnášejí do písně ještě jednou tolik potřebné charizma a cit, poslední vzepětí a píseň pomalu končí.

Famózní deska kapely, jež boří hudební hranice a přináší lásku a vřelé pocity svým věrným.