Reakce na recenzi:

vdeck - @ 29.07.2014

Humble Pie a jejich poslední studiové album, natočené a vydané pod jejich hlavičkou ještě za života Stevea Marriotta – to je několik fanouškovských jistot, které s určitostí, rovnající se sto procentům, naleznete na každém albu téhle rockové legendy.

Pies na všech devíti skladbách „Go for The Throat“ sázejí jeden boogie riff za druhým, většina skladeb stojí na honky-tonk pianu, objevuje se stylotvorná foukačka a Hammond organ. A to vše podpírá tradiční doprovodné vokály a skvělý pěvecký výkon Stevea Marriotta.

Úplně mi není jasná role Bobbyho Tenche, který v dobách Jeff Beck Group (Mk.II) fanoušky přesvědčil, že je sám velice dobrý zpěvák, ale v těch „hubených“ dobách klasického bigbítu se asi každý musel něčím živit.

Album otvírá presleyovská klasika „All Shook Up“ a uzavírá „Chip Away (The Stone)“, kterou přibližně ve stejné době nahráli američtí Aerosmith. Pie také zařadili Marriottovskou klasiku ještě z dob Small Faces „Tin Soldier“, která v této verzi nijak neurazí. Nejslabší mi připadá titulní „Go for The Throat“, ale rozpaky z jejího poslechu naštěstí napraví hned následující „Lottie And The Charcoal Queen“, což je jakýsi „pieovský etalon“, jak hrát nadupanou soul rockovou skladbu.

Zbývající nahrávky jsou poctivé „odsýpačky“ a při jejich poslechu člověk zjistí, že vyjít tohle album o třicet let později, určitě by se dočkalo lepšího přijetí, než v dobách, kdy byl klasický „bigboš“ celosvětově na úbytě.

Tehdy jsem album odzívnul a přiznávám, že by na mé dnešní škále nedostalo ani 30/100. Roky a dosáhnutý věk upravují tehdejší přezíravé hodnocení.

Steve je, a vždy byl, jeden z nejosobitějších rockových zpěváků, který bohužel odešel příliš brzy… jeho nasazení mi stále schází.

vdeck škála 65/100