martin69 - @ 05.04.2010 | #

K téhle desce jsem se dostal v témže roce kdy vyšla, přes kamaráda který mně ji přinesl na MC .
Van Halen přidali klávesy a natočili desku která je nasměřovala do komerčních vod . Po úvodní instrumentálce následuje obrovský hit Jump . Mně se ale nejvíce líbí následující Panama . Poslední deska s Davidem Lee Rothem je velmi povedená . Následující desky se Sammy Hagarem mám ale mnohem radši.

mikepis @ 26.05.2010 10:38:30 | #
No neviem. Je dost odvazne davat rovna sa medzi Rotha a Hagara. DLR je osobnost, ktora sa hra s vyrazom hlasu a vtlaca skladbam neopakovatelnu atmosferu. Staci si pustit taku I’ll wait alebo jeho solovu platnu, kde spieva swing. Svojim stylom mi pripomina Gabriela a Fisha.

Hagar je tuctovy spevak s vysokym, dost uvrestanym hlasom, ktory slusne odspieval to, co bolo treba. Ale po DLR je to jednoznacne krok spat.

Na druhej strane pesnicky VH s Hagarom su komplexnejsie, prepracovanejsie, je tam viac harmonie a modulacii. Eddy zrejme pochopil, ze uz vsetko nemoze stat na spevakovi.