Reakce na recenzi:

Petr87 - @ 16.03.2015

Tvorbu amerického multiinstrumentalisty Neala Morseho jsem začal objevovat v době, kdy jsem se chtěl na chvíli odpoutat od progresivního rocku 70. let, a chtěl jsem zjistit, jak tento styl zvládají současní interpreti.

Neala a tohle album jsem objevil díky rockovému časopisu Spark, kde na něj byla napsána velmi dobrá a pochvalná recenze...
A v den, kdy jsem si desku pořídil a poprvé poslechl, jsem byl uchvácen.
Tahle hudba mne hned po prvním poslechu okamžitě lapila do své sítě a dodnes nepustila...
A pak to šlo ráz na ráz...
Jak dny a měsíce ubíhaly, tak jsem se začal seznamovat z jeho další (nejen sólovou ) tvorbou, at' už s výbornými SPOCK'S BEARD nebo fantastickými TRANSATLANTIC... zkrátka s neoprogem všeobecně... FLOWER KINGS, ARENA, PENDRAGON, MARILLION, KNIGHT AREA, MANGROVE, PALLAS a spoustou dalších...

Do hudby Neala Morseho jsem se jednoduše okamžitě celý ponořil...
Ten chlap je neskutečně tvořivý... dodnes nepřestávám kroutit hlavou nad tím, kde pořád bere ty kvanta nápadů...
Ano, nelze popřít, že Nealova tvorba se místy až nepříjemně opakuje... takže jeho hudba je pro cvičené ucho okamžitě rozpoznatelná i po větru na 30 kilometrů...

A další věc, s kterou se peru vlastně už od samého začátku až dodneška jsou jeho texty, kde to je samý "Oh my God! Ouu Džízes!", zkrátka neúnavná (a někdy mi připadá, že až chorobná) oslava křest'anské víry... takže jako přesvědčený ateista při poslechu občas lituji, že umím anglicky...
Ale zase na druhou stranu si myslím, že kdyby neměl víru v toho astrálního strejce, asi těžko by skládal tak úžasnou hudbu...

Album otevírá výborná, propracovaná suita s názvem The Creation, která je rozdělena do čtyř častí s názvy:
- i. One Mind
- ii. In A Perfect Light
- iii. Where Are You?
- iv. Reaching From The Heart
Skladba začíná atmosférickým klávesovým úvodem, do kterého se za moment vloží bezchybně tepající bicí Mika Portnoye, které se pak po celou skladbu dokonale proplétají s Nealovým zpěvem, klávesami a kytarou...
Celá kompozice drží výborně pohromadě, až uši jásají...
Zkrátka hned za začátku vynikající, emocemi nabitá věc.

Pak se dostáváme přes krásnou, akustickou kytarou vyzdobenou skladbu The Man's Gone k nečekaně výbušné věci s názvem Author Of Confusion, kde na vás zaútočí agresivní kytara s neméně okovanými bicími a s vokálními harmoniemi ne nepodobnými kolegům GENTLE GIANT...
No zkrátka, po předchozí skladbě je to pocit, jako kdyby vás kopl trojský kůň.

Po tomto nátěru následuje další suita, opět rozdělená do čtyř částí s názvem The Separated Man, která už sice není podle mne tak silná jako The Creation, ale pořád velmi povznášející s kupou výborných melodií a uzavřená pěkným orchestrem...

Cradle To The Grave...
Nádherná, melodická, uslzená balada... Tohle Nealovi šlo vždycky.

Help Me / The Spirit And The Flesh...
Pěkný klavír, pěkná práce s kytarou, pěkný zpěv... nic víc dodávat netřeba.

A pak se dostáváme přes další pěknou baladu Father Of Forgiveness až k velkému finále s názvem Reunion, rozdělenému do tří částí s názvy:
- i. No Separation
- ii. Grand Finale
- iii. Make Us One
Zde se opakuje hlavní téma celého alba s velmi působivými, nápaditými bicími a jak jinak, než s množstvím výborných melodií... prostě epický závěr epického alba...

Tahle špičková deska si ode mne nezaslouží jiné hodnocení, než maximální.

Poslechnuto z CD.