Cossack - @ 06.01.2014 | #

Když jsem si před nedávnem, zase po čase, pustil tohle album dánských PRETTY MAIDS, vzpomněl jsem si, že jsem k němu kdysi psal i recenzi (přesně 24. 5. 2010). Ta ale zmizela spolu s profilem skupiny, který její autor smazal.
A protože se na mém názoru na "Future World" nic nezměnilo a kapela tady opět profil má, tak jsem si řekl, že ho sem zas vrátím…

Toto album mám taky rád, stejně jako jeho předchůdce… Možná je o tři roky starší Red, Hot And Heavy o něco málo lepší; bezpochyby je to tím, že bylo první (z obou jmenovaných a vlastně vůbec ze všech „dlouhohrajících” alb skupiny), taky míň uhlazené a dravější. Na druhou stranu na Future World už byla kapela více sehraná, což se na skladbách rovněž (pozitivně) podepsalo. A výraznější (až vyhrocené) kontrasty mezi tvrdou, hutnou kytarou a melodickými, (skoro) popovými klávesami, vytvářely v písních ten správný náboj i napětí.
Obal (mimochodem od „dvorního” ilustrátora Motörhead Joe Petagna) je taky dost podařený a perfektně k obsahu desky pasuje.

Jasné „hity” jsou titulní Future World, We Came To Rock, („polobalada”) Yellow Rain, Loud’n’Proud, „rádiová” (ovšem ne „tolik rádiová”, jako Love Games) Rodeo, Needles In The Dark a (další „polobalada”) Eye Of The Storm. Kdyby i zbylé kusy byly takto silné, neměl bych s pěti hvězdami nejmenší problém, takhle je to jen za silné čtyři…

(Stejně bych hodnotil i Red, Hot And Heavy, kdybych si však měl vybrat jen jednu z obou desek, byla by to, navzdory mé poznámce v úvodu, Future World, protože je „nadupanější” a „hitovější”, což Dánům tak nějak víc sluší…)

Cossack @ 07.01.2014 19:07:42 | #
Palo, není zač.
Jen bych ještě rád poznamenal, že je taky dost dobře možné, že má recenze zmizla (na mou žádost) ještě před odstraněním profilu kapely jeho autorem, takže jsem ji pak (po návratu) neměl kam přidat…
(Začínám se k tomu názoru klonit víc a víc.)
To pro pořádek, abych tady nemystifikoval. ;-)