Reakce na recenzi:

vmagistr - @ 13.07.2011

Po slabém druhém albu a velmi dobré třetí placce jsou tu Van Halen tentokrát s nahrávkou Fair Warning a hned ze začátku podotýkám, že se jedná o "rohlíčky řádně vypečené". Žádný cirkulárkový metal, ale hutný výživný zvuk a hlavně opravdu povedený materiál, to jsou devízy, díky kterým toto album řadím ve svém žebříčku hodně vysoko.

Eddieho krátký kytarový výstup a hned je tu první skladba Mean Street. Mlýnice se nekoná, skladba neplyne v nijak rychlém tempu, ale pořád to má grády a díky netuctovému kytarovému doprovodu je neustále co poslouchat. V podobném duchu se nese i druhá skladba Dirty Movies, i s výborně prokresleným vícehlasem v refrénu. Na veselejší notu je laděn Sinner's Swing!, jehož refrén na mě má podobně blahodárné účinky jako skladba Bottoms Up! z Dvojky. Hear About It Later zní (pokud se tedy tento termín dá v kontextu tvorby rothovských Van Halen vůbec použít) až baladicky, aby byla vzápětí vystřídána hrubě znějícím vrcholem desky - Unchained. Kolem jednoho z Eddieho geniálních kytarových riffů je tu vystavěna naprostá vanhalenovská klasika a moje jednička alba. Push Comes to Shove je slabším, taktéž baladicky laděným článkem alba, po ní ale naštěstí přichází na řadu těžký kalibr So This Is Love?, který posluchače, namlsané předchozím obsahem desky, rozhodně nezklame. Jen závěru desky je poněkud škoda. Namísto chabé klávesové instrumentálky Sunday Afternoon in the Park a jen o něco málo lepší skladby One Foot out the Door by desce mnohem více slušela pecka alespoň na úrovni zbytku materiálu. Takto vyznívá konec spíše neslaně nemastně.

Na Fair Warning se Van Halen podle mě kvalitou asi nejvíce přiblížili nikdy nepřekonanému debutu. Nebýt pokaženého konce, možná bych měl i dilema, zda se mi opravdu Jednička líbí víc. Takhle je to za čtyři hvězdy a velké plus.