Reakce na recenzi:

Antony - @ 23.03.2024

Druhá část trilogie „Radio Gnome Invisible“ přináší další pokračování fantasmagorie o mimozemšťanech. Na úvod hrst zajímavostí: 1. Vypadá to, že se GONG rozhodli realizovat rozsáhlejší pojetí svého eposu až na tomto titulu, neboť teprve tady provádějí formou vložené knížečky dějový nástin všech tří částí. 2. Ačkoli se první řadové album Magick Brothers (1969) původně ani neřadilo pod GONG a tento název mateřské kapely mu byl přiřazen až zpětně, obsahuje již některé figurky z gnómské ságy. 3. Druhé řadové album je vybaveno kompletní mytologickou sestavou, žádný z dílků mozaiky nechybí, včetně rozvíjejícího se příběhu, přesto se do trilogie nepočítá.

Hledáte logiku? Nemá smysl to zkoušet, žádná tu není. Epopej je oficiálně zahájena až třetím studiovým albem, přičemž vstupujeme do již rozběhnutého děje. Zdá se, jakoby Allen a Spol. v počátcích nepostřehnuli potenciál světa, který sami vytvořili, a teď se to snažili zpětně dohnat a využít. Pro dokreslení přidávám zajímavost č. 4. Zmatky završuje skutečnost, že samotní hudebníci vystupují na každé desce pod – byť jen mírně – změněnými pseudonymy, takže posluchač je mystifikován nejen pořadovým číslem dílu seriálu o splašené čajové konvici, ale za úkol zmást ho mají i samotné postavy a identity vlastních protagonistů.

Nehledě na kuriozity, předložená hudba se opět proměnila a posunula dále. Rocková říznost Camembert Electrique se prakticky vytratila v oparu elektronických hříček, efektů a filtrů. Stopy parodie z minulého alba lze vysledovat ve vkusně zakomponovaných akustických vtipech, které velmi přiměřeně doplňují a zpestřují celkové vyznění nahrávky. Nepřeslechnutelná převaha všech možných táhlých elektronických zvuků, kosmických šepotů, psychedelických ozvěn a hypnotického dechu vesmíru je tak alespoň vyvažována, a je rozbíjena její jednotvárnost. Jinak by byla velikou zátěží, což se projevilo na následujících dílech souboru.

Na Angels Egg se konají všelijaká pestrá divadelní čísla za účasti nečekaných stylových importů. Najdeme zde akustické hříčky i překvapivá témata. Výsledný celek je celkem snadno stravitelný, dokonce se může stát návykovým. Na to, že GONG bývají považováni za avantgardu, nechá se zdejší hudba vskutku pozoruhodně snadno přijmout. Neočekávaně lehce si najde své místo v hlavě, kde se ráda usídlí.

Například takové motivy ze skladeb Sold To The Highest Buddha, či Prostitute Poem, nebo do třetice Oily Way se dokážou nadlouho usadit v mysli. Dokonce ani delší a monotónnější skladby nejsou přítěží, v každé z nich lze nalézt spoustu instrumentálních laskominek, které zaslouží opakovaný a soustředěný poslech. A to se zdálo při prvním dávném seznamovacím náslechu alba jako nepravděpodobné.

Srandovní Percolations souboj čajové konvice s rumpálem od studny, za kňučení a pokvikování pitoreskních postaviček z osobité poémy „Radio Gnome“, mne pokaždé spolehlivě pobaví. Takových titulů znám málo, že by se jejich komediální stránka časem neoposlouchala. Je to velmi zvláštní, náladové, terapeutické, kované, žlutofialové, hořkokyselé i pentličkami omotávající album, kde si v jeho hudebních obláčcích blaženě poletuji. Téměř dokonalá deska.